NATO potřebuje německé vlaky a ne tanky, říká bývalý velitel americké armády v Evropě
Americké diplomaty a představitele armády čeká perné období. Donald Trump navštíví summit NATO v Bruselu i finské Helsinky, kde se sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. O tom, co se dá od setkání čekat, mluvil s novináři v Praze generálporučík Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě.
O probíhajícím summitu NATO
„Summit (jenž začal ve středu) by měl být téměř oslavou jednotnosti NATO a pokroku, kterého se dosáhlo u zvyšování výdajů na obranu. Je proto velice nešťastné, že panuje tolik nejistoty v tom, jak se zachová americký prezident. Doufám, že když bude v Bruselu, udělá to, co od něj aliance potřebuje – a to je dát naprosto jasně najevo, že závazek USA k Článku 5 je pořád stejně silný.
V Bruselu začal summit NATO. Česko budou reprezentovat prezident Zeman i premiér Babiš
Číst článek
Není pochybností o tom, že velkým tématem bude sdílení nákladů. Věřím, že generální tajemník (Jens Stoltenberg) poukáže na postup, ke kterému došlo. Množství celkových investic v průběhu posledních čtyř let výrazně vzrostlo.
Počet zemí, které jsou na cestě k tomu, aby dosáhly dvouprocentního cíle, se výrazně zvyšuje. Nad tím vším se ale vznáší část, kterou nedokáže nikdo předpovědět – co udělá prezident.“
O setkání s Putinem
„Co by se mělo stát, je, že prezident Trump odjede ze summitu NATO se znovu potvrzeným silným partnerství 29 zemí. Pokud ale za sebou zanechá summit v troskách, pak si myslím, že prezident Putin bude mít mnohem lepší vyjednávací pozici.
Je právem každé země mít bilaterální vztahy. Jiné země - jako například Německo, Francie, Itálie nebo Velká Británie - komunikují s Ruskem a Čínou tak, jako s USA. Fakt, že probíhají schůzky, sám o sobě neznamená nic špatného. Co je důležité, je to, aby prezident Putin nedostal volnou příležitost narušovat jednotu spolku. Musíme držet spolu. Když držíte spolu, můžete mít bilaterální i multilaterální vztahy, hrát fotbal, obchodovat, dělat spoustu věcí. Nesmí ale panovat žádné pochybnosti o solidaritě aliance.“
O Číně
„Abych byl upřímný, všichni bychom se měli sjednotit, abychom zabránili čínskému vlivu a pokusům nenápadně kontrolovat naše trhy, krást naše technologie a duševní vlastnictví. I když není chování Číny tak zjevné, jako u Ruska na Ukrajině, to, co se děje v Jihočínském moři bude mít v důsledku dopad na nás všechny, protože tamtudy proudí světový obchod.
USA, naši partneři, EU a dokonce i Rusko potřebují přijít na to, jak spolupracovat, abychom byli schopní čelit tomu, co Čína dělá. Rusko je skvělá země s velkou historii, nyní je ale ve velice složité pozici co se demografického vývoje týče. Jejich ekonomika stojí na exportu energií a zbraní. Čína a islámský terorismus je pro ně větší problém než my.
Ve skutečnosti je nejbezpečnější část ruské hranice ta, která se dotýká zemí NATO – od Norska přes Finsko až k Černému moři. V Evropě je 87 amerických tanků, všechny bychom je mohli zaparkovat na jedno fotbalové hřiště – tohle není hrozba pro nikoho. Myslím proto, že by prezident (Trump) mohl využít tuhle příležitost, aby snížil napětí na obou stranách a našel způsob jak s Ruskem spolupracovat, který bude výhodný pro všechny.“
O dvouprocentních výdajích na obranu
„Aliance by se na rozdělení povinností měla dívat sofistikovaněji než jen skrze dvouprocentní výdaje. Nejsem proti dvouprocentní hranici, ale sama o sobě dostatečně neodráží, co je potřeba, aby členské země udělaly.
Evropa potřebuje více německých vlaků spíše než německých tanků. Schopnost pohybovat se je základ. Musíme se umět pohybovat tak rychle, nebo rychleji než Ruská federace. A v tuhle chvíli je mobilita armády problém.
V Česku se otevře moderní satelitní centrum SATCEN. Jeho technologie využije NATO i vojenská rozvědka
Číst článek
Aliance i EU se k této výzvě staví čelem, pokoušejí se ji zlepšit. Má to tři odlišné aspekty. První je diplomatický – různé země mají stovky zákonů, které komplikují pohyb mezi nimi. Druhý je samotná infrastruktura – mosty, které dokážou unést tanky, silniční a železniční sítě, přístavy, potrubí – všechny tyhle věci jsou nevyhnutné. Třetí je kapacita - není zde dostatek vagónů, které by například dokázaly převézt tanky. Tohle všechno by Evropská unie ve spolupráci s alianci dokázala zlepšit.
Myslím, že vojenská mobilita bude tento týden v Bruselu jedním z hlavních témat, protože potřeba je zjevná a jsou tam konkrétní věci, které se dají udělat. Aliance by podle mě měla zvážit systém, podle kterého by se zlepšení infrastruktury tak, že to má opravdovou vojenskou hodnotu, mělo počítat mezi dvě procenta. To samé platí pro kybernetickou ochranu.“
O Česku v NATO
„Nejlepším příspěvkem české armády je kvalita vašich mužů a žen v uniformě. Čím více břemena na sebe přijmete, tím více to zvyšuje šance na to mít v alianci vliv. Česko má geograficky důležitou pozici pro tranzit, vzdušnou obranu, pro schopnost porozumět ruskému chování. Potřebujeme, aby bylo silné, aktivní a dobře integrované do všeho co děláme, včetně modernizace.
První věc, kterou bychom od Česka potřebovali, by byla rychlá doprava. Kvůli vaše poloze na mapě se musí být aliance schopná přesunout (přes vás) rychle - ať už je to přes dálnice, železnice nebo hranice. Je to kombinace diplomacie, práva a samotné infrastruktury. A tohle se zdá být u Česka problém.“