NATO se dohodlo na rozmístění čtyř vícenárodních praporů na východě Evropy
Severoatlantická aliance vyšle čtyři prapory do Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy. Po prvním dni varšavského summitu to oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Tématem jednání byly také vztahy NATO a Ruska. Podle Stoltenberga by Rusko nemělo a nesmí být izolováno. Aliance dle jeho slov stojí o konstruktivní dialog s Moskvou.
Šéfové vlád a prezidenti členských zemí formálně potvrdili posílení východního křídla NATO. Dlouhodobě o to žádají státy, které se cítí ohroženi Ruskem.
Posilování východního křídla je odpovědí na stávající ruské aktivity hlavně na východě Ukrajiny. Celkem půjde o čtyři tisíce vojáků.
NATO tímto krokem ale nechce dráždit vztahy s Ruskem, naopak by je rádo zlepšilo.
Vojáci USA budou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě. Podle Stoltenberga prapory, které budou na místě od příštího roku, zůstanou ve východní Evropě tak dlouho, jak bude třeba.
„Tyto prapory budou robustní a vícenárodní. Dají jasně najevo, že útok na jednoho člena bude považován za útok na celou alianci,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci po jednání. „Mnoho spojenců na jednání oznámilo, že různým způsobem přispějí," dodal.
NATO summit opens in Warsaw aiming to stand firm against Russia https://t.co/IVLsrGa5B2 pic.twitter.com/w3Xonj62ud
— euronews (@euronews) July 8, 2016
Stoltenberg řekl, že NATO nechce novou studenou válku ani závody ve zbrojení. Připomněl, že Rusko je největší soused NATO, stálý člen Rady bezpečnosti OSN a hraje významnou roli při zvládání bezpečnostních výzev v Evropě a okolo ní.
Aliance má podle Stoltenberga právě kvůli vyšší vojenské aktivitě v Evropě zájem dohodnout se s Ruskem na „pravidlech provozu", je totiž třeba vyhnout se nehodám a nedorozuměním.
Ve Varšavě začal summit NATO. Aliance chce jednotkami ve východní Evropě pohrozit Rusku
Číst článek
Generální tajemník zároveň dodal, že o rozhodnutích summitu bude informovat ruskou stranu ve středu na jednání rady NATO-Rusko.
Protiraketová obrana
Summit NATO také ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany. Podle generálního tajemníka to znamená, že americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou nyní schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.
„Důležité je, že systém, který budujeme, je zcela obranný," zdůraznil Stoltenberg. Jeho cílem je ochrana proti hrozbám přicházejícím zvnějšku euroatlantické oblasti.
Systém není hrozbou pro ruské strategické jaderné zbraně a jejich odstrašující schopnosti, poznamenal dále Stoltenberg. Projekt protiraketové obrany vyvolává opakovanou kritiku ze strany Ruska.
Kybernetický prostor
NATO dnes uznalo i kybernetický prostor za běžné operační prostředí. Vedle země, vzduchu, vody a vesmíru se tak stal pátou oblastí, ve které se bude aliance připravovat na případný střet s nepřítelem.
Lídři členských zemí pak podle Stoltenberga slíbili posílit ve svých státech kyberobranu. Podle expertů se většina moderních systémů spravuje přes počítače a schopní hackeři mohou napáchat nedozírné škody a způsobit v napadené zemi chaos.
I proto podle nich ochrana kybernetického prostoru bude hrát čím dál významnější roli. Podle některých zpráv se především východní členské země aliance už v minulosti setkaly s útoky na své sítě nebo webové stránky. Podezíraly z nich prý hlavně Rusko.
Stratégové NATO by do budoucna také měli připravit podklady k posílení vojenské přítomnosti ve vzduchu i na moři v oblasti Černého moře.
