NATO nemá ve svém popisu práce pomáhat Palestině, jak to dělá Unie, říká Landovský

Počet obětí víkendového útoku Hamásu stoupl na nejméně 1300, Izraelská armáda mezitím pokračuje v obléhání pásma Gazy i v jeho bombardování, při kterém zahynulo přes 1200 lidí. Vývojem konfliktu se právě teď zabývají také ministři obrany Severoatlantické aliance. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský Radiožurnálu řekl, že Aliance nemá ve svém popisu práce pomáhat Palestině, jako to dělá EU.

Rozhovor Brusel Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jakub Landovský (ČSSD)

Jakub Landovský (ČSSD) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Šéf NATO Jens Stoltenberg už ve středu ujistil, že Aliance má dostatečné kapacity, aby se mohla zabývat jak ruskou agresí na Ukrajině, tak situací v Izraeli. Co přesně to znamená? Jak by se NATO mohlo aktuálně v této situaci angažovat, respektive pomáhat Izraeli?
Ono se to týká spíše kapacit jednotlivých spojenců, zejména Spojených států. Svaz letadlové lodi Gerald Ford se posunul blízko pásma Gazy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Jakubem Landovským

Ale na čtvrteční spojenecké debatě jsme byli ujištěni, že Aliance bude nadále pomáhat Ukrajině plnit obranné plány. Ze strany spojenců může dojít i k případné pomoci Izraeli, a to například v podobě zbrojního materiálu. 

Jaký zbrojní materiál by mohl do Izraele být dodán a kterými státy?
To je věcí jednotlivých spojenců. Já předpokládám, že je ve správný čas oznámí, až se stanou veřejnými. To ujištění padlo v nějakém stupni utajení, takže vás nemohu seznamovat s detaily. Aliance a její základní funkce, to znamená kolektivní obrana, ale i pomoc Ukrajině, nebude tímto dotčena.

Chápu, že nemůžete říci detaily. Můžete říci, jestli ta individuální dodávka zbraní nebo munice by se mohla týkat i Česka?
To bohužel vůbec nemohu říci. Co zaznělo v českém prostoru, je naopak, že dodávky Izraele vůči České republice, které souvisí s plány na přezbrojení armády, nebudou dotčeny.

To je otázka na ministerstvo obrany. Alianční debata probíhá v obecné rovině, protože jedna věc jsou bilaterální vztahy spojenců s Izraelem a druhá věc je zachování funkčnosti Aliance v této skutečně těžké době, kdy nám k tomu konfliktu na Ukrajině přibývá ještě potenciální válka.

Izraelci střílí na Pásmo Gazy. Hamás vyhrožuje, že kvůli tomu začne popravovat zajatce

Číst článek

Pan ministr Galant vystoupil s velmi silným vystoupením, které se setkalo s poměrně velkou podporou ze strany spojenců. Aliance nemá ve svém popisu práce třeba pomáhat Palestině, jak to dělá EU.

Izrael je náš partner a terorismus je jedna z hrozeb, kterým se věnujeme, tak to samozřejmě předepisuje i poměrně silnou a jednotnou reakci spojenců na současnou situaci v Izraeli. 

Izrael pokračuje v blokádě a bombardování pásma Gazy. Všem členům Hamásu izraelští politici slibují likvidaci. Připravuje se velmi pravděpodobně pozemní operace v Gaze. Jak se k tomu staví Severoatlantická aliance s ohledem na to, že jde o velmi hustě zalidněnou oblast a že už teď tam umírají stovky civilistů?
Samozřejmě Aliance při podpoře izraelského práva na sebeobranu cestou spojenců silněji či méně silně připomíná humanitární aspekty války.

Počet obětí útoku Hamásu na Izrael stoupl na 1300, osud unesených 150 zůstává nejasný

Číst článek

Všichni, kdo chtějí využít práva na sebeobranu, tedy institut mezinárodního práva podle Charty OSN, tak si musí jít o mezinárodní právo říct, ale to znamená včetně ochrany civilistů. Proporcionální reakce je dodržování humanitárního práva neboli práva válečného.

I generální tajemník vyhlásil, že reakce Izraele by měla být proporční, to znamená, že by neměla zasáhnout civilní obyvatelstvo. Což je samozřejmě veliký problém, protože Gaza je nejenom hustě zalidněná, ale nikdo nechce vytvořit humanitární koridory, které by umožnily třeba odchod těch, kteří s tím nechtějí mít nic společného, někam jinam.

Ta situace jistě probíhá i mimo Alianci, ale ten problém je nasnadě, a proto někteří spojenci výrazně žádali, aby ta reakce respektovala veškeré náležitosti mezinárodního práva.

Americký ministr obrany Antony Blinken už jednání v Bruselu opustil. Letěl do Izraele. Tam varoval okolní země před využíváním situace. Hrozí podle vás reálně a zabývá se i tím dnešní schůzka ministrů obrany států NATO, že by se ten současný konflikt mohl rozšířit třeba otevřeným zapojením Íránu?
K tomu prvnímu. Ano, to hrozí. To znamená, že zejména odstrašení Hizballáhu z Libanonu je velice důležitou činností, aby ten konflikt nepřesáhl svůj současný rozměr.

Írán samozřejmě podporuje a stojí za těmi současnými útoky Hamásu a je velice podstatné, aby jednota mezinárodního společenství pomohla odstrašit další aktéry od nějaké akce. U toho Hizballáhu by asi bylo jasné, že ten rozkaz přišel z Teheránu, což je to obzvlášť důležité zmínit.

Tomáš Pancíř, tst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme