Nacistická genocida Romů je varováním pro současnost, zaznělo při odhalení památníku v Berlíně
Rasismus vůči menšinám je přímým útokem na demokracii. V Berlíně to prohlásil nejvyšší představitel německých Romů při slavnostním odhalení památníku obětem romského holocaustu. Slavnostního aktu se zúčastnili nejvyšší němečtí představitelé včetně kancléřky Angely Merkelové.
„To utrpení má tváře, jednotlivé individuální tváře. My vidíte v tom památníku každého člověka, každý jednotlivý život,“ prohlásila kancléřka Merkelová.
Utrpení půl milionu Romů z celé Evropy od dneška připomíná kruhová fontána s černým podkladem jako symbolem hrůzy. Čerstvá růže na kameni uprostřed naopak symbolizuje život.
Proč podobná připomínka v Česku stále chybí, se Radiožurnál ptal režiséra Břetislava Rychlíka
Památník z dílny 81letého izraelského umělce Daniho Karavana stojí jen pár metrů od budovy německého parlamentu. Podle většiny řečníků má být nejen připomínkou utrpení, ale varovným signálem proti stávající diskriminaci Romů.
Slavnostního ceremoniálu se kromě kancléřky účastnili i německý prezident Joachim Gauck, berlínský starosta Klaus Wowereit, zástupci všech politických stran i stovka přeživších romského holocaustu. Právě pro ně je odhalení památníku největším zadostiučiněním, dočkali se ho až po 67 letech.
Romské oběti holocaustu se dočkaly. Po téměř 70 letech mají v Berlíně památník
Číst článek
Nacisté podle odhadů vyvraždili mimo jiné 90 procent původních českých Romů. Z koncentračních táborů se jich po válce nevrátilo ani šest stovek.
Němečtí aktivisté zabývající se romským holocaustem kritizují českou vládu za to, že nedokázala vyřešit situaci kolem někdejšího sběrného lágru v Letech u Písku. Místo důstojného památníku tam dosud stojí vepřín.
Režisér Břetislav Rychlík, který je mimo jiné autorem televizního dokumentu o romském holocaustu, míní, že pro řadu českých politiků je to naprosto nepopulární téma.
„Začít si něco s tím, že byly u nás také koncentrační tábory, že Romové prošli holocaustem, to je samozřejmě politicky naprosto neprozíravé. Vždycky si spočítají, že jim to většinová společnost sečte,“ říká.
„Že to v Letech není vyřešeno, byť vím, že tam jsou pracovní místa v prasečáku pro lidi z okolí, pořád považuji za jakousi ostudu, která by se měla posunout. Památník by tam měl vzniknout nejenom kvůli Romům, ale i kvůli nám samotným,“ podotkl Rychlík.
