Možnost bezvízového vztahu nebudí u Čechoameričanů jen nadšení
Událostí číslo jedna v Americe bylo pro nás před víkendem hlasování v Kongresu o bezpečnostních zákonech, na základě kterých budeme možná cestovat do Spojených států bez víz. Američtí kongresmani nakonec rozhodli jednoznačně ve prospěch bezvízového styku pro evropské země, které splňují bezpečnostní a další podmínky. Jak si ale zapsal do Deníku zahraničních zpravodajů Alexandr Pícha, ne všichni jsou z tohoto rozhodnutí nadšení.
Přiznám se, že jsem se tento víkend těšil do hospody. Člověk je v jádru škodolibý a já jsem šel na pivo s jedním z odpůrců bezvízového styku s Českem. A nebyl to ani americký demokrat, který kritizuje zvýšení bezpečnostních rizik, ani republikán, který varuje před dalšími tisícovkami nelegálních dělníků z Polska, Česka a dalších žadatelských zemí. Budete se možná divit, ale byl to Čech, nebo chcete-li Moravan, jeden z místních krajanů, kteří s bezvízovým stykem pro všechny lidi z Česka halasně nesouhlasí.
Důvody jsou morální i pragmatické. Podle krajanů by sem neměli cestovat stoupenci extrémistických organizací, za které považují komunisty, také by sem neměli jezdit podvodníci, kteří v Americe načerno pracují, páchají různou trestnou činnost, zkrátka lidé, kteří tu dělají Česku a české komunitě ostudu. Když jsem dorazil do hospody - symbolicky pár bloků za Kongresem, kamarád mi na oko se smíchem vyhrožoval, že tohle Bush nepodepíše. Pak ale přiznal, že to byla stejně recese a že alespoň budou mít jeho známí cestu do Ameriky levnější.
Mluvili jsme anglicky, protože s námi seděli i naši známí Američané, a musím říct, že jsme sklidili obdiv. Získat naději na bezvízový styk v době, kdy je Amerika ohrožena terorismem ze zahraničí a kdy tady počet nelegálních přistěhovalců už přesahuje 12 milionů, jim připadlo jako fantastická důvěra a úspěch.
Kamarádovi to polichotilo a zeptal se, že když jsou tedy ty česko-americké vztahy tak dobré, jestli už konečně bude moct jako rodilý Čech dostat k americkému občanství také to české. Známé u stolu překvapilo, že je v tom problém, protože dvojí občanství je v Americe a každé svobodné společnosti přece normální.
Naši politickou debatu jsme proto raději ukončili. Ono by se přece jen těžko vysvětlovalo, proč se vlastně mnoho lidí, kteří museli za komunismu emigrovat, nemůže ke svému češství vrátit, aniž by se museli vzdát občanství amerického.
Když jsem nakonec odcházel, tak mi ten rodilý Čech řekl, že nám, z Česka, blahopřeje k Americe bez víz. A teď by prý stálo za to podat zas ruku z druhé strany.
