Úřad podle listu Vedomosti pohrozil, že - pokud Google na požadavek nezareaguje - bude to hodnotit jako vměšování do svrchovaných věcí státu, nepřátelské působení a bránění v konání voleb v Rusku, na což si vyhrazuje adekvátní reakci. Nepovolené protesty jsou totiž podle Roskomnadzoru zaměřeny na zmaření voleb v zemi.

V Moskvě se v poslední době konalo pět velkých protestů kvůli volbám do moskevského sněmu, z čehož jen dvě demonstrace úřady povolily, a to včetně té poslední ze soboty. Mítink se směl konat na Sacharovově třídě, ale po skončení se část demonstrantů vydala do centra města a policie zadržela asi dvě stovky z nich.

Při nepovolených protestech 27. července a 3. srpna policie zadržela skoro 1400, resp. více než tisíc demonstrantů, připomněly Vedomosti.

Dalších 13 organizátorů protestů je v současnosti trestně stíháno, za „masové nepokoje“ jim hrozí až 15 let vězení. Jeden z nich, třiačtyřicetiletý televizní režisér Dmitrij Vasiljev, po mnohahodinovém výslechu nedostal ve vazbě inzulín a skončil na jednotce intenzivní péče, uvedla agentura AFP. Ta moskevské protesty označila za nejvážnější projev odporu proti režimu prezidenta Vladimira Putina od jeho návratu do Kremlu na jaře 2012.

Obraťte se na soud

Moskevské úřady odmítly pustit do zářijových voleb do městského sněmu desítky opozičních kandidátů. Odůvodnily to tím, že se kandidátům nepodařilo předložit dostatečný počet hodnověrných podpisů od voličů na svoji podporu, respektive že po prověrce počet nezpochybněných autogramů nestačil.

Dotčení politici si stěžují, že úřady schválně manipulovaly údaji, aby tohoto výsledku dosáhly.

„Podívejte, jak se při prověrce podvádí. Komise nejprve vyšle na ministerstvo vnitra správné údaje. Vše je v pořádku, podpis je platný. Pak ale změní správná čísla z dokladu na nesprávná - z 63 se stalo 36 - a pošle to k opakované prověrce. A rázem je podpis nevěrohodný,“ postěžoval si jeden ze zavržených uchazečů Dmitrij Gudkov.

Předseda moskevské volební komise ale odmítl všechny námitky. Kreml poradil nespokojencům, ať se obrátí na soud.

Interfax připomněl, že minulý měsíc Roskomnadzor uložil společnosti Google pokutu 700 tisíc rublů (asi čtvrt milionu korun) za to, že odmítla při vyhledávání na internetu cenzurovat informace podle požadavků ruských úřadů. Loni v prosinci jí za to uložil pokutu ve výši půl milionu rublů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít