Belgický ministr podal demisi. Prokuratura nechala rok na svobodě teroristu, nereagovala na žádosti
Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne oznámil, že podá demisi, píše belgický tisk. Ministr v pátek ráno zjistil, že Tunisko požádalo o vydání muže, který podle vyšetřovatelů zabil v pondělí večer v Bruselu dva švédské občany. Prokuratura, za kterou ministerstvo odpovídá, však na žádost více než rok nereagovala a muž, který byl tuniským občanem, zůstal na svobodě. Belgická vláda v pátek oficiálně označila útok za teroristický.
Van Quickenborne zjistil, že ministerstvo spravedlnosti obdrželo v polovině srpna loňského roku z Tuniska žádost o vydání muže, který zastřelil toto pondělí dvojici Švédů a dalšího zranil.
„Žádost byla předána prokuratuře, ale tam i zůstala,“ řekl ministr. Šlo podle něj o hrubou a nepřijatelnou osobní chybu, která měla dramatické dopady. „Nehledám žádné výmluvy. Omlouvám se premiérovi a také Švédům,“ řekl podle deníku La Libre ministr na tiskové konferenci.
Žádost o vydání ministerstvo podle stanice RTBF přeposlalo bruselské prokuratuře na začátku září, kdy složku dostal na stůl státní zástupce. Ten ale ze zatím neupřesněných důvodů nekonal.
Obrovská chyba
Podle stanice tento státní zástupce v loňském roce dostal přidělených 31 žádostí o vydání do zahraničí a jen v této záležitosti nic nepodnikl. Podle ministra šlo o obrovskou chybu a bruselský generální prokurátor Johan Delmulle označil situaci za „politováníhodnou souhru okolností“.
Tunisana, o kterém se úřady domnívají, že spáchal pondělní útok, policie vypátrala v úterý ráno a při zadržení ho postřelila. Muž později zemřel v nemocnici. Před činem zveřejnil video, v němž se hlásí k teroristické organizaci Islámský stát (IS), a po činu video s kritikou pálení koránu.
Pětačtyřicetiletý muž přicestoval do Evropské unie v roce 2011, kdy podle italských úřadů připlul na ostrov Lampedusa. Od té doby pobýval na území států EU, i když k tomu neměl oprávnění. V Belgii čelil od roku 2021 nařízení, aby opustil území státu, ale úřady o něm neměly informace.
Neúspěšně žádal o azyl v Itálii, ve Švédsku, Norsku a Belgii. Na jeho případě se podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové ukazuje malá efektivita deportací migrantů bez povolení z EU.
