Maďar popíral holocaust, soud mu kromě vězení nařídil i návštěvu koncentračního tábora
Maďarský soud poprvé v praxi uplatnil zákon zakazující popírání holocaustu. Rozsudek kromě podmíněného odnětí svobody obsahuje nezvyklé sankce. Dvaačtyřicetiletý muž musí navštívit místa připomínající vyhlazování Židů za druhé světové války.
Muž ve středním věku se v říjnu 2011, kdy se protestovalo proti Orbánově vládě, zapletl do opoziční demonstrace. Zvedal nad hlavu transparent s nápisem „Holocaust se nestal“. Sice to s tématem demonstrace vůbec nesouviselo, ale muž cítil potřebu to říct.
Soud druhého stupně dnes potvrdil rozsudek z června loňského roku a muže za to potrestal vězením na 1,5 roku s podmínkou na tři roky. Verdikt už je pravomocný.
O kuriózním trestu za popírání holocaustu informuje spolupracovník ČRo v Maďarsku Gregor Martin Papucsek
Delikvent dostal i doplňkový trest – třikrát musí navštívit středisko holocaustu v Budapešti, jednou koncentrační tábor v Osvětimi a jeruzalémský park Jad Vašem. Své dojmy navíc musí shrnout písemně.
Zákon o popírání holocaustu vznikl před třemi lety. V únoru 2010, kdy ještě byla u moci předchozí vláda, za trestný čin vyhlásili popírání zločinů fašistického režimu. Když volby vyhrála strana Fidesz pod vedením Viktora Orbána, přidali se k tomu i zločiny komunistického režimu. Popírání zločinů obou režimů je tedy trestné.
Za popírání zločinů komunismu však zatím v zemi nikoho neodsoudili. Už však běží proces s prominenty bývalého režimu, například „maďarským Biľakem“, hlavním ideologem Bélou Biszku, který v jednom dokumentárním filmu omlouval komunistické zločiny.
Faktem však je, že na komunistický režim se zatím dívá veřejnost shovívavěji než na fašistický. Například rudá pěticípá hvězda nebo srp a kladivo nevyvolávají takové pohoršení, jako hákový kříž. Veřejné nošení nebo vyvěšování těchto symbolů je přitom zakázáno.
