Putin formálně rozšíří armádu, o mobilizaci nejde. Kdo už mohl, z Ruska utekl, míní Dyčka
Prezident Vladimir Putin znovu tabulkově navýší počet ruských vojáků, bude jich oficiálně 1,5 milionu. Dekret, který to zavádí, vstoupí v platnost 1. prosince. Něco podobného ohlásil Kreml potřetí od začátku invaze na Ukrajinu. „Rusové jsou pořád schopni postupovat a armáda si udržela relativně vysokou soudržnost,“ hodnotí pro Český rozhlas Lukáš Dyčka z Univerzity obrany.
Je to, co prezident Putin ohlásil, de facto mobilizace?
Spíše není. Řekl bych, že je to naopak poznatek ze současného stavu.
Poslechněte si rozhovor s politologem a vojenským analytikem Lukášem Dyčkou z Univerzity obrany
Ruská armáda výrazně narostla i přes ztráty na Ukrajině. A to jednak mobilizací před dvěma lety, ale také poměrně velkým náborem dobrovolníků, který dosahuje asi 30 až 40 tisíc lidí měsíčně. Pak také ruská armáda vstřebala velké množství vězeňských formací, někdejších wagnerovců a čečenských formací.
To znamená, že ruská armáda roste početně. A tento početní nárůst je potřeba organizačně podchytit a také financovat. Proto právě tento zákon.
Z jakých regionů především Kreml vojáky rekrutuje? Platí stále to, že se spíš vyhýbá Moskvě a dalším větším centrům?
To samozřejmě platí. Nicméně nárůst je daný částečně i přílivem ze zahraničí. Obecně armády v takovýchto konfliktech mají tendenci spíše pojímat do svých řad lidi s nižším socioekonomickým statusem.
Může to být částečně záměr ruského velení, ale částečně je to normální proces, který se ve válečných konfliktech stává. Armády přitahují lidi, kteří si potřebují vydělat peníze.
Rusko v noci podniklo dronový útok na Kyjev. V oblasti je jeden zraněný a pět poškozených domů
Číst článek
Jaká bojová morálka z toho plyne?
Dopad na morálku obvykle není moc pozitivní a ruská armáda obecně nemá, zvláště ve vysokém tempu operací, schopnost jednotkám poskytnout kvalitní výcvik. Z toho plyne nižší morálka.
Na druhou stranu nelze tento efekt výrazně přeceňovat, protože i po dvou letech relativně významného bojového tempa se zdá, že útvary jsou pořád bojeschopné. Rusové jsou pořád schopní postupovat a armáda si udržela relativně vysokou soudržnost.
200 tisíc mrtvých
Ztráty obrněné techniky, která měla ruské pěchotě otevřít cestu do ukrajinských města a vesnic, přesáhly údajně 10 tisíc kusů, jak informuje Kremlem zakázaný server Moscow Times a nizozemský server Oryx, který se specializuje na armádní tematiku. Máme spolehlivé zdroje, ze kterých můžeme usuzovat to, jaká je zbraňová vybavenost ruské armády?
Velkým zdrojem informací jsou ruští vojenští blogeři, kteří fungují v pololegální sféře. Podporují ruskou invazi na Ukrajinu, nicméně mají zdroje právě z armády, často také v armádě slouží. To znamená, že poskytují, byť nevědomky, informace, které nám dávají poměrně dobrý obraz.
Z těch zdrojů, které jste zmínila, je především Oryx velice spolehlivým zdrojem, který má ztráty ruské i ukrajinské armády zdokumentované obrazově a dá se z něho poměrně dobře vycházet.
Rusko už přišlo o 10 000 kusů obrněné techniky. Teď je z většiny stará sovětská, tvrdí web
Číst článek
A odtud můžeme posuzovat i odhadované ztráty ruské armády na Ukrajině?
Pokud myslíte personální ztráty, tak to tímto způsobem nejde. Oni zachycují spíše techniku.
Co se týče ztrát na životech, tam je výpočet složitější a děje se různými způsoby. Ať už je to interview s pozůstalými nebo třeba množství rozšiřovaných hřbitovů či výše vyplácených dávek pozůstalým.
Ruské ztráty se z poměrně spolehlivých zdrojů, ať už britských nebo ukrajinských, dají odhadnout na asi 600 tisíc vojáků. Nicméně to není počet mrtvých. To jsou celkové ztráty, zranění, pohřešovaní, zajatí, mrtví.
Co se týče padlých na Ukrajině, tak ten bych odhadl podle normálních algoritmů zhruba na 200 tisíc mrtvých.
Je teď možná dezerce z ruské armády? Pokud ano, do jakých zemí Rusové nejčastěji míří?
Dezerce z ruské armády se stává směrem na Ukrajinu, ale není to žádný masový jev.
Co se týče dezerce nebo obecně útěků z Ruska, tak bych řekl, že hlavní vlna už dávno odešla. Kdo už mohl, ten už utekl. A ti, co zůstávají, buď utéct nechtějí, nebo už nemohou.
Většinou Rusové utíkali v minulosti do Gruzie, případně do jiných postsovětských zemí. Poměrně velká masivní vlna se dala zaznamenat přes Finsko dále na Západ. Ale většina těchto cest už je buď uzavřená, nebo není pro Rusy atraktivní.
