Litva radí svým občanům, jak přežít případnou válku a okupaci
Litevská vláda rozesílá do škol, knihoven a na další veřejná místa v zemi manuál, jak přežít v případě války. Litevci se v něm dočtou, že nemají věřit propagandě, nebo jak se bránit proti okupantům. 100stránkovou brožurku společně napsalo tamní ministerstvo obrany a ředitelství záchranných systémů.
Autoři se zjevně inspirovali tím, jak Rusko před rokem anektovalo Krym, takže je velká část brožurky zaměřená na to, jak se bránit před agresí armády v neoznačených uniformách. Píše se tam třeba, že mají lidé všechny podezřelé „zelené mužíky“ ihned hlásit na policii.
Brožura 'Co byste měli vědět v případě války' se dá stáhnout také online přímo z webu ministerstva obrany, sice pouze v litevštině, ale na internetu se rychle objevily různé výtahy a překlady. Litevský ministr obrany Juozas Olekas se nijak netají tím, že "manuál k přežití" vznikl kvůli obavám z agresivity Ruska.
V publikaci jsou nejrůznější rady, jak přežít v troskách zřícené budovy nebo kde hledat humanitární pomoc. "Uvažujte klidně a nepanikařte," píše se, "střelba za vašimi okny ještě není konec světa."
Nechybí ani konkrétní rada na občanský odpor. Přes sociální sítě organizujte demonstrace a stávky. A pokud to nepůjde, škoďte nepříteli alespoň šlendriánem v práci. Předstírejte, že vám to zkrátka nejde. Manuál radí: stačí, že vám neustále něco padá z ruky, nebo nejste schopní nic napsat.
Kdyby váš zaměstnavatel pořádal manifestaci na podporu okupantů, tak na ni zkrátka nechoďte. „Vymluvte se třeba na nemoc,“ píše se v brožuře.
Trpké zkušenosti
Ministerstvo obrany tvrdí, že takovými radami nechce strašit. Litva je prý v bezpečí, protože je na rozdíl od Ukrajiny členem NATO a cílem je spíš osvěta.
Jenže zhruba polovina obyvatel Litvy podle průzkumů věří, že po ruské anexi Krymu je nezávislost jejich země v ohrožení. Litva sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí a má na svém území rusky-mluvící menšinu.
Ostatně s ruskou agresí mají pobaltské státy své zkušenosti. Sovětský svaz je totiž na základě dohody s nacistickým Německem na začátku druhé světové války násilně obsadil a až do začátku devadesátých let je pak okupoval.
