Listy o nebezpečí terorismu v Evropě
Terorismus na evropské, konkrétně španělské půdě, to je dnešní téma evropských deníků. Mírový proces v Baskicku, který začal před devíti měsíci, skončil. Prohlásil to v úterý španělský ministr bezpečnosti Alfredo Pérez. Důvodem je sobotní atentát na letiště v Madridu, který spáchali baskičtí separatisté
Většina komentářů si pokládá otázku, co dál v řešení vleklého problému, který tíží Španělko. Např. francouzský Le Monde se ptá: "Jak bude protiteroristický boj pokračovat? S tímto obtížným úkolem se bude muset vypořádat premiér Rodríguez Zapatero, který možná hřešil přílišným optimismem, pokud ne přímo naivitou. V žádném případě mu ale nelze vyčítat, že se pokusil využít šance," konstatuje Le Monde.
Další francouzský list Liberation si všímá skutečnosti, že Zapatero oznámil pozastavení příměří. Pravice ovšem požaduje, aby šel dál a formálně s baskickými separatisty přerušil jakékoliv kontakty. ETA bojuje proti madridské vládě už čtyřicet let za nezávislost severošpanělského Baskicka a při jejích akcích přišlo za tu dobu o život 850 lidí.
Podle konzervativního španělského listu ABC i středového deníku El País, sobotní bombový útok na letišti znamená, že se v baskické organizaci prosadilo tvrdé křídlo. To odsunulo od moci dosavadního vůdce Josu Ternera. S odvoláním na zdroje z protiteroristické služby oba deníky píší: Do Turecka, kde se odehrávala jednání mezi separatisty a španělskou vládou šel Terner s omezenými pravomocemi a se seznamem nesplnitelných požadavků. Ty byly dílem tvrdého křídla ETY, které Ternera obviňuje, že za příměří, které ETA vyhlásila v březnu nic výměnou nezískal", zdůrazňují španělské listy ABC a El País.
V neděli sedmého ledna se má novým varšavským metropolitou stát arcibiskup Stanislav Wielgus a polská veřejnost je pobouřena jeho údajnou spoluprácí s bývalou státní bezpečností. V tisku je to téma velmi frekventované už delší dobu. Dnes např. Rzeczpospolita přináší další materiály o údajné spolupráci arcibiskupa s bývalou státní bezpečností a shrnuje celou kauzu. Z listu cituje náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.
Minulost nového arcibiskupa Varšavy od počátku budila pochybnosti. Arcibiskup Wielgus reagoval povýšeneckým mlčením. Když ho list Gazeta Polska obvinil ze spolupráce s tajnou službou, mnoho duchovních to označilo za útok na církev, připomíná Rzeczpospolita. Poté se začal tlak médií zvyšovat a arcibiskup musel promluvit o podrobnostech svých setkání s představiteli StB. Ve světle nejnovějších dokumentů z Ústavu národní paměti se ale ukazuje, že pravda o jeho minulosti je temnější než se zdálo.
Katolická církev není v Polsku jen jedním z mnoha vyznání - je strážkyní národní paměti a tradic. Má velký vliv na veřejný život. Proto máme právo znát minulost nejvyšších představitelů církve. Závislost na bývalé tajné službě se projevuje škodlivě jak mezi politiky a novináři, tak mezi duchovními. Všichni by měli podléhat stejné spravedlnosti. Odhalení pravdy, i té bolestné, je koneckonců službou samotné církvi a její věrohodnosti. Arcibiskup Wielgus by měl požádat o odložení ceremoniálu převzetí úřadu varšavského metropolity a vyjasnit všechna podezření, doporučuje Rzeczpospolita.
EU se 1. ledna rozšířila o dva nové členy Rumunsko a Bulharsko, o tom jsme samozřejmě informovali. Většina zemí ještě před jejich vstupem uzavřela Rumunům i Bulharům své pracovní trhy, a to např. včetně Velké Británie, která byla dosud v přístupu na pracovní trh liberální.
Například deník Independent, si trochu dělá posměšky z britských obav z invaze práce chtivých Bulharů s Rumunů. "Kamery byly připraveny a reportéři stáli s hrudí vypjatou, aby zachytili čelo nejnovější invaze z východní Evropy směřující do Velké Británie. Ovšem - vlna imigrantů se nekonala," píše list. Podle některých odhadů přitom mělo jít o příliv asi 180.000 lidí a Británií se šířila zvěst, že mnozí budou nakažení virem HIV a jiní budou součástí gangů a organizátorů dětské pouliční kriminality, připomíná britský Independent.
