Lidé z ukrajinských Karpat lákají Čechy zpátky. Ti sem přestali jezdit kvůli válce
Přesně 70 let už není Podkarpatská Rus částí Československa. Nejzápadnější část dnešní Ukrajiny je ale pořád odkázaná na české turisty, kteří tu hledají romantiku, stejně jako za 1. republiky. Turismus je v hornaté oblasti nad Chustem a Mukačevem pro spoustu lidí jedinou cestou, jak si vydělat na chleba a nemuset kvůli práci emigrovat. Kvůli konfliktu na Donbasu ale do ukrajinských Karpat řada Čechů jezdit přestala. Místní je teď volají zpátky.
„Za posledních asi pět let tu bylo za léto nanejvýš dva tisíce Čechů,“ říká Maria Glebová.
Původně je sice učitelka němčiny, v sezóně ale dělá průvodkyni českým turistům. A to zrovna v Koločavě, vesnici proslavené příběhem Nikoly Šuhaje loupežníka díky spisovateli Ivanu Olbrachtovi.
Do nejzápadnější části dnešní Ukrajiny se jen velmi pomalu vrací čeští turisté. V minulých letech jich výrazně ubylo kvůli válce
„Každý měl strach z války na Donbasu, ale v tom roce se to zlepšilo,“ uvádí dost optimisticky Maria.
Ve skutečnosti loni přijela do Koločavy jen asi pětina Čechů oproti normálu. A vracejí se jenom pomalu. Ve zdejším kraji, kde je turistika pro spoustu lidí jediným zdrojem příjmu, je to znát.
„Turisty sem do Koločavy nepřivezla žádná cestovní kancelář. Několik turistických zájezdů bylo zrušeno. Lidé se báli jet kvůli válce. Zájezdy propadly,“ říká Natalia Tumarec.
Čeští turisté ji živí už přes deset let, a oni zase díky ní mají v hlubokých karpatských údolích pevný bod, kam se můžou vracet. Hospoda a penzion v bývalé četnické stanici v Koločavě jsou široko daleko vyhlášenou institucí.
Češi sem úplně nepřestali jezdit ani teď, když je na opačném konci Ukrajiny válka.
„O válce tu nevíme. Ta je dva tisíce kilometrů odsud, to je potřeba Čechům říct. Hned za dva měsíce jedeme druhý zájezd s baťohem do Oděsy, Moldávie, Rumunska a dál,“ říkají čeští turisté.
Přesně 70 let už není Podkarpatská Rus částí Československa
Číst článek
Přesto bude tahle sezóna na české návštěvníky hodně hubená. Částečně je sice nahradili ukrajinští turisté, kteří kvůli slabé hřivně letos necestovali do ciziny, ale udělali si dovolenou doma.
To ale nestačí a navíc, jestli chtějí Karpaty žít z turismu do budoucna, musí připravit turistům nová lákadla.
Stanislav Arževitin je bývalý poslanec ukrajinského parlamentu. V Koločavě pomohl otevřít několik muzejí a vidí, že celý region má velké rezervy.
Turistika prý netáhne zdejší ekonomiku tak, jak by měla. Můžou za to třeba příšerně rozbité silnice, které brání přílivu návštěvníků, Arževitin v tom vidí selhání úřadů. Spíš než na státní dotace tak v Koločavě můžou spoléhat na to, že Čechy vždycky do ukrajinských Karpat vrátí osudová přitažlivost, která funguje už od 1. republiky.
„Čechům se nejvíce líbí, že jsme takoví milí, dobří, přátelští lidé,“ dodává nakonec Maria Glebová.
Byla to nejhezčí okupace, vzpomíná pamětník z Podkarpatské Rusi na ČSR
Číst článek
