Jeden z nejnapínavějších příběhů letošního roku. Děti džungle po pádu letadla přežily samy v pralese 40 dní
Byl to jeden z nejnapínavějších a nejneuvěřitelnějších příběhů letošního roku. V Kolumbii se navždy zapsal do historie. Záchranné týmy po 40 dnech našly děti ztracené v amazonském pralese po letecké havárii. Byla to operace nazvaná Naděje.
Příběh, o jehož práva dnes mezi sebou bojují hollywoodští producenti, začal v květnu. Magdalena nastoupila se svými čtyřmi dětmi, aby odcestovali do 350 kilometrů vzdáleného městečka San Jose del Guaviare za manželem a otcem dětí, který se tam skrýval před levicovými guerillami.
Jenže letadlo se zřítilo a dva dospělí zemřeli a matka dětí podlehla zranění o čtyři dny později. V hustém pralese plném hadů, šelem, jedovatých rostlin, hmyzu a za neustálých dešťů zůstala sama třináctiletá Lesly, devítiletá Soleiny, čtyřletý Tien a jedenáctiměsíční Cristin.
„Prosíme stát, vládu, prezidenta, ministry a další úředníky o velkou laskavost, prosím pomozte nám najít naše děti, vnoučata. Žádáme vás, abyste nepřestávali, dokud se nenajdou,“ promlouval k veřejnosti dědeček dětí.
Kolumbie do pralesa povolala desítky mužů a také pátracích psů. Vrtulníky do pralesa shazovaly letáky s instrukcemi a také balíčky s jídlem. Megafonem pouštěly vzkaz jejich babičky. Víru, že žijí, dodávaly stopy, které nacházely, jako například gumičky do vlasů, plíny nebo části oblečení.
Devět dní pátrání
Devátého června se v záchranářských vysílačkách ozve vymodlené heslo, čtyřikrát zopakované slovo milagro, tedy zázrak, značí, že všechny děti jsou naživu.
‚Děti džungle‘. Známe detaily boje o přežití, který se zapíše do dějin Kolumbie
Číst článek
„Byly samy, samy to dokázaly, je to příběh přežití, který se zapíše do historie. Tyto děti jsou nyní dětmi míru a dětmi celé Kolumbie.“
Kolumbijský prezident Gustavo Pedro děti okamžitě navštívil v nemocnici a vyznamenal záchranné týmy. Ukázalo se, že odpovědnost v džungli na sebe převzala nejstarší Lesly, která stavěla dešti odolné přístřešky, hledala zdroje vody a také potravy.
Pomáhalo jí v tom prý i to, že si se svými prarodiči často hrála na přežití a díky tomu zvládala orientaci v divoké přírodě a péči o sourozence. Nejmladší Cristin zažila v džungli své první narozeniny a v amazonském pralese absolvovala své první krůčky.