Kampaň před skotským referendem vrcholí, bojuje se o každý hlas
Poslední letáky prostrčené do schránek a závěrečné apely pronesené ochraptělými hlasy politiků. Po více než dvou letech končí jedna z celosvětově nejdelších politických kampaní, ta před zítřejším skotským referendem. V sázce není nic menšího, než zánik Velké Británie v současné podobě. Tomu odpovídal i závěr kampaně, ve kterém se najednou objevilo hodně emocí.
Kampaň před referendem přispěla k aktivizaci lidí a renesanci zájmu o dění ve Skotsku. K volbám se zaregistrovalo 97 procent obyvatel země, což je rekordní číslo.
A rekordní má být i volební účast, což se všeobecně považuje za šanci pro separatisty. Jejich kampaň byla velmi agresivní a viditelná, minulý týden měla Yes Scotland v ulicích 36 tisíc dobrovolníků.
Kampaň před skotským referendem vrcholí. V Edinburghu ji sleduje zpravodaj Jiří Hošek
Poslední průzkum ale ukazuje těsnou výhru odpůrců odtržení Skotska od Spojeného království. Agentura Panelbase jim dává čtyřprocentní náskok.
Zbývající hodiny před otevřením volebních místností využili politici k závěrečným mítinkům s voliči.
"Pokud máte pochybnosti, na které Skotská národní strana nereagovala, jestliže máte problémy s tím, co separatisté říkají, pokud vám záleží na budoucnosti Skotska a stále nevíte, jak hlasovat, odpověď musí být 'ne nezávislému státu'," přesvědčoval příznivce skotských labouristů někdejší britský premiér Gordon Brown.
Právě podpora labouristických voličů by referendum mohla podle expertů rozhodnout. Kampaň Yes Scotland tvrdí, že 40 procent této voličské základny bude hlasovat pro nezávislost.
"Lidé jsou realisté, chápou, že nezávislost není magická formulka. Stále víc si ale uvědomují, že vítězství varianty 'ano' nám umožní uchopit pravomoci i zdroje potřebné k tomu, abychom ze Skotska udělali lepší zemi," tvrdí skotská vicepremiérka Nicola Sturgeonová.
Argumenty versus emoce
Hlavně unionisté měli dlouho svou strategii postavenou na tom, že si každý Skot obrazně vezme čistý list papíru, napíše si plusy a mínusy možné nezávislosti pro sebe a svou rodinu. Zdůrazňovali přitom věci jako nejasnosti kolem skotské měny nebo údajně vysychající zdroje ropy.
Zároveň ale podceňovali a stále podceňují určitou euforii lidí z možnosti mít samostatný stát a dosáhnout toho, aby jim vládli politici z Edinburghu, nikoliv z Londýna.
Skotští separatisté v posledních dvou letech opakovaně zmínili rozpad Československa coby jakýsi svůj vzor. Vzhlížejí se hlavně v „sametovém“ rozvodu, v tom, jak konsenzuálně si Češi a Slováci dokázali rozdělit svůj majetek, ambasády, ozbrojené síly a tak dále.
První skotský ministr Alex Salmond se kvůli tomu dokonce setkal s některými českými a slovenskými politiky. Například v létě roku 2012 se během londýnské olympiády sešel s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem a zajímal se především o ekonomické aspekty rozdělení.
