Francie znovu volí, favoritem je Macronovo hnutí. 'Stal se agentem změny,' říká politolog
Francouzi budou už v neděli volit parlament v druhém kole hlasování. Předpokládá se, že zajistí hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona nadpoloviční většinu poslanců. První kolo jeho centristické hnutí Republika v pohybu společně se svými spojenci vyhrálo s více než 32 procenty hlasů. Pohodlná většina v dolní komoře je pro čerstvého prezidenta přitom zásadní. Jen s ní totiž bude moct prosadit změny, které voličům ještě před svým zvolením slíbil.
S pomocí poslanců, z nichž většinu budou tvořit nováčci bez politických zkušeností, chce Macron uskutečnit několik reformních kroků. Jedním z nich je například prosazení zákona o morálce a etice v politice, který má vymýtit nešvary v podobě zaměstnávání příbuzných ve státních orgánech a hromadění funkcí. Dále se mají trvale posílit pravomoci bezpečnostních složek v boji proti terorismu, což umožňuje zatím jen výjimečný stav vyhlášený po předloňském krvavém masakru v Paříži.
Výsledky prvního kola
V prvním kole parlamentních voleb jasně zvítězilo hnutí centristického francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu, které získalo 28,21 procenta hlasů a společně se spojenci z centristické formace MoDem dosáhlo 32,32 procenta. Tradiční konzervativní pravice si připsala 21,56 procenta, z toho Republikáni 15,77 procenta, a na třetí příčce se umístila nacionalistická Národní fronta, kterou podpořilo 13,2 procenta voličů. Ultralevicová Nepodrobená Francie dosáhla na 11,02 procenta a až na pátém místě skončili socialisté, které volilo 7,44 procenta občanů. To vše při rekordně nízké volební účasti, která činila 48,71 procenta.
V ekonomice se zavázal "zpružnit pracovní právo". Aby své kroky urychlil, plánuje vydávat vládní dekrety, čímž se vyhne dlouhým parlamentním debatám. Dekrety musejí ovšem v konečné fázi stejně uzákonit poslanci.
Příznivý obraz z vítězství v prvním kole hatí bývalému bankéři a ministrovi hospodářství minulé socialistické vlády snad jen rekordně nízká účast ve volbách, která nebyla ani poloviční.
Server iROZHLAS.cz připravil souhrn toho, co byste o parlamentních volbách ve Francii měli vědět a co může výsledek pro zemi znamenat. Na to, jak 39letý Macron ovlivnil francouzskou politiku a tradiční strany, jsme se zeptali francouzského politologa Martina Michelota.
Jak fungují parlamentní volby ve Francii?
Národní shromáždění má 577 křesel, včetně 11, které reprezentují více než 1,5 milionu francouzských občanů, kteří žijí v zahraničí. Parlamentní volby jsou dvoukolové.
Hned v prvním kole se do Národního shromáždění získali poslanecký mandát díky nadpoloviční většině v jejich okrsku jen čtyři kandidáti, z toho dva z Macronova centristického hnutí Republika v pohybu (REM). Zbytek se utká v duelech, v jednom případě se dokonce střetnou tři kandidáti, protože i ten nejslabší splnil podmínku překročení limitu 12,5 procenta hlasů všech registrovaných voličů daného okrsku.
Co předpovídají průzkumy?
Podle průzkumu veřejného mínění agentury OpinionWay, který vyšel v pátek, je na dobré cestě získat rekordní většinu v parlamentu hnutí REM. Členové hnutí by tak mohli obsadit 440 až 470 křesel. Pokud se tato prognóza stane skutečností, vyvrcholí tím pád tradičních politických stran, které ve Francii dominovaly desítky let.
Konzervativní Republikánské straně a jejím spojencům jako hlavní opoziční skupině průzkum prorokuje zisk 70 až 90 mandátů. Socialistická strana, která byla u moci doposud, se bude muset spokojit s pouhými 20 či 30 poslanci. Krajně pravicové Národní frontě Marine Le Penové anketa přisuzuje nanejvýš pět mandátů. Levicová Nepodrobená Francie by jich měla mít pět až 15.
Jak moc je pro Macrona výhra důležitá?
„Pro Macronovo hnutí je vítězství, kdy získá pohodlnou většinu v parlamentu, zásadní. Macronův program je založený na tom, že parlament podpoří nejen zákony, které mu umožní reformovat pracovní právo, ale také širokou škálu společenských a sociálních opatření," řekl pro iROZHLAS.cz francouzský politolog Martin Michelot.
Politolog Martin Michelot
Michelot je zástupce ředitele v Institutu pro evropskou politiku Europeum v Praze, působí i v pařížské kanceláři Německého Marshallova fondu Spojených států. Specializuje se na transatlantickou bezpečnost a politiku NATO se zaměřením na mechanismy regionální bezpečnostní spolupráce v Evropě a francouzskou zahraniční politiku. Vystudoval univerzitu Sciences Po v Lyonu.
Druhá věc podle něj je, že REM nemá žádné ideologické jádro. „Proto Macron potřebuje pohodlnou většinu. Kdyby se poslanci rozhodli nevolit pro jeho opatření, musí být schopný využít náskoku," dodal.
Co je hlavním tématem voleb?
Podle Michelota je určitým spojujícím tématem čistě fakt, že jdou strany proti Macronovi. „Strany se nesoustředí na konkrétní témata nebo problémy. Neexistuje jedno společné téma."
Konzervativci a socialisté poražení v prvním kole voleb před druhým kolem varují voliče před monopolem moci. Vůdce pravice v dosavadním parlamentu, François Baroin, je zase vyzval k mobilizaci, která by zabránila soustředění moci v rukou jediné strany. K silné mobilizaci vyzvala „vlastenecké voliče" také Marine Le Penová.
Macron podle Michelota změnil v určitém směru francouzskou politiku, protože donutil socialisty a republikány, aby společně fungovali v rámci jedné vlády. „Zároveň ale dokázal rozdělit socialisty i republikány uvnitř jejich vlastní strany. Teď je otázka, jestli bude stavět na jejich neúspěchu. Někteří politici, kteří se cítí být vynechaní, už začínají vytvářet nová seskupení s cílem získat v roce 2020 znovu moc," uvedl Michelot a dodal: „Macron transformoval politické strany, ale dalo se to čekat. Je prakticky agentem změny."
Jaký je o hlasování zájem?
Neúčast v prvním kole parlamentních voleb přesáhla 51 procent. Parlamentní volby nedokázaly Francouze příliš zmobilizovat. Poprvé za 60 let většina voličů zůstala doma, což podle expertů odráží jistý fatalismus vůči „vlně", na které surfuje Macron. Podle politologa Michelota za menším zájmem voličů stojí také fakt, že jde už o několikátou volbu za posledních pár měsíců.
„Pokud jste francouzský volič, který se zajímá o politiku, volba v neděli 11. června byla od listopadu 2016 už sedmou příležitostí, kdy jste mohl volit. Myslím, že Francouzi jsou unavení," vysvětlil s tím, že problém je také v demobilizaci voličů, jejichž favorité neuspěli v prezidentské volbě.
„K volbám chodí lidé, kteří Macronovi chtějí dát hlas, kteří mu chtějí zajistit pohodlnou většinu v dolní komoře. I to z něj dělá favorita nedělního druhého kola. Někteří se dokonce domnívají, že by mohlo jít o největší většinu, kterou by prezident v Národním shromáždění měl od roku 1968."
Vliv má na účast také to, že voliči Marine Le Penové nebo Jean-Luca Mélenchona byli výsledky prezidentských voleb zklamaní a jejich preferované strany teď mají jen minimální šanci na vítězství. „Ukazuje to na depolarizaci francouzských voleb. Pokud jste volil Le Penovou nebo Mélenchona, můžete mít pocit, že nejste teď nikým zastoupení," doplnil.
Větší zájem o druhé kolo hlasování se tak neočekává ani 18. června.
Může výsledek voleb ovlivnit další hlasování v Evropě?
„Byl bych opatrný se srovnáváním, protože francouzské volby probíhají jinak než volby jinde v Evropě. Macron ale přinesl pozitivní proevropský projekt, který by mohl být pro některé politiky inspirací, že i pozitivní kampaň může vést k vítězství," okomentoval Michelot.
Podle něj francouzský prezident dokázal především vzbudit naději u velké části francouzské populace, která přistupovala k politice s velkým odstupem a velmi kriticky, jako tomu je například v České republice.
