Evropské deníky komentují plán na zvýšení daně z nafty
Zahraniční deníky dnes komentují například návrh Evropské komise zvýšit spotřební daně na motorovou naftu. Britské noviny se zabývají vládním plánem snížení emisí oxidů uhlíku o šedesát procent do roku 2050 a italské listy samozřejmě sledují návštěvu ruského prezidenta, především jeho setkání s papežem.
Návrh Evropské komise na zvýšení spotřební daně na motorovou naftu má srovnat ceny paliva v evropských státech, aby se zabránilo takzvané tankovací turistice.
Objem prodaných pohonných hmot je totiž jedním z kritérií pro výpočet vypouštěných emisí oxidu uhlíku jednotlivými státy. Ty, které prodají paliva více, protože je levné, na to doplácejí. Zvyšuje se jim množství jimi produkovaných emisí podle Kjótského protokolu, i když se palivo spotřebuje jinde.
Toho si právě všímá rakouský list Die Presse. Jestli bude motorová nafta opravdu zatížena jednotnou daní, je zatím ve hvězdách, protože s tím musí souhlasit všech sedmadvacet členských států. Dokonce i kdyby zvýšení daní požehnaly, bude pro Rakousko už pozdě, aby uniklo citelné pokutě, která mu hrozí za neplnění Kjótského protokolu. Odborníci vypočítávají její výši na jednu miliardu euro, píše Die Presse.
I další téma komentářů evropských deníků se týká ekologie. Velká Británie jako první stát na světě chce uzákonit snižování emisí oxidů uhlíku, a to o šedesát procent do roku 2050. Podle britských deníků je to mimořádný počin, i když zákona nepočítá se sankcemi v případě neplnění tohoto plánu.
Jak dodává list The Independent, návrh nespadl z čistého nebe a zdaleka nemíří k cíli tak jednoznačně a přímo, jak se na první pohled zdá. Stojí za to poznamenat, že vláda by nikdy nepředložila tento návrh, kdyby se tak často medializovaná zelená témata nedostala do popředí politické agendy. Musíme ale mít na paměti, že návrh jen stanovuje budoucí cíl. Neobsahuje žádná bolavá opatření, které budou ke snížení emisí zapotřebí, ani neuvádí dílčí roční mezicíle.
Stále chybí konkrétní a přísné limity, které k cíli povedou. A až na ně dojde, přijde také doba obtížného rozhodování, píše list Independent. Ke zmírnění klimatických změn vkládá vládní návrh příliš mnoho naděje do tržních sil. Ty jsou pouze jedním aspektem řešení. Zatím se nám nabízejí jen dotace, daně a regulace, tedy tradiční nástroje dostupné vládě, a to zavání příštipkařením a vypadá jako póza, dodává list.
Italský tisk dnes věnuje pozornost setkání Vladimíra Putina s papežem Benediktem XVI. Asi půlhodinový rozhovor potvrdil značnou názorovou shodu mezi Vatikánem a Ruskem zejména pokud se týká situace na Blízkém a Středním východě. Z italských listů cituje spolupracovnice Čro 1-Radiožurnálu Vědunka Lunardi.
Papežem a jeho schůzkou s ruským prezidentem Vladimírem Putinem se zabývá také list AsiaNews. Prvního setkání obou mužů si všímá z hlediska ruské pravoslavné církve, která chce hájit své území proti rozšiřování vlivu papežství. I teď se snažila minimalizovat náboženský rozměr setkání. Činitelé ruské pravoslavné církve zdůrazňují, že jde pouze o setkání dvou šéfů států bez jakéhokoli dopadu na vztah katolické církve a ruské pravoslavné církve. Nicméně vatikánský nuncius v Ruské federaci hovoří o ekumenickém pokroku, píše AsiaNews.
Do katolických vod zabrousil i americký deník New York Times, který hodnotí obsáhlý dokument papeže Benedikta XVI. V apoštolské výzvě, která je po encyklice druhou nejvyšší formou papežského dobrozdání, Svatý otec potvrzuje odmítavé stanovisko církve k potratům a staví se za kněžský celibát a nemožnost udělovat svátost přijímání rozvedeným katolíkům.
Dokument neobsahuje žádná překvapení a opakuje ve zhuštěné a souhrnné podobě pozice, které církev zastává dlouhodobě a o kterých papež často hovoří. Přesto dokument politicky rezonuje v Evropě, kde stále více zemí povoluje eutanázii a homosexuální manželství, uvádí americký deník.
Latinskoamerický tisk se staví vcelku kriticky k výsledkům návštěvy amerického prezidenta George Bushe ve Latinské Americe. Ta končí v Mexiku, jedné z nejdůležitějších zemí kontinentu. Do Mexika přiletěl Bush z malé středoamerické Guatemaly, kde strávil necelých pět hodin.
Guatemalský deník La Prensa Libre poznamenává: Návštěva amerického prezidenta George Bushe nepřinesla pro Guatemalu nic překvapivého. A proto ji lze hodnotit jako aktivitu, která měla za cíl ukázat volební veřejnosti ve Spojených státech zájem o zlepšení vztahů s Latinskou Americkou. Proto se také v Guatemale jednalo, ovšem velmi povrchně, o dvou tématech vzájemného zájmu - situací imigrantů ve Spojených státech a o společném plánu na potírání obchodu s narkotiky.
Další guatemalský list Siglo XXI se domnívá, že šedesátiminutové setkání Bushe s guatemalským protějškem Oscarem Bergerem, jak se dalo očekávat, nepřineslo nic nového ani konkrétní závěry. Je spíše výzvou guatemalské vládě, aby tvrdě pracovala a realizovala některé specifické nabídky.
Velmi ostře komentuje Bushovu cestu po Jižní Americe část mexického tisku Na cestě po Latinské Americe Bush demonstroval vojenskou moc, která drtí vše, kudy se valí, od národů po životní prostředí a bezpečnost a přežití planety. Setkal se tu s nechutí vůči sobě, rozjitřenou ještě více tam, kde očekával spojence. Jako například v Kolumbii, kde se uskutečnila při jeho návštěvě největší bezpečnostní operace, která byla urážkou místních občanů, píše mexická La Jornada.
V další části komentáře upozorňuje: George W. Bush představuje svět fanatismu. Jeho řeč typu "nejsi-li se mnou, jsi proti mně" vzalo za svou ve světě mnoho politických formací. Současná Bushova cesta se snaží napodobit tu, která se uskutečnila v roce 1961. Ta měla název Spojenectví pro pokrok a podnět k ní dal tehdejší prezident John F. Kennedy, aby neutralizoval alternativní přitažlivost kubánské revoluce na latinskoamerickém kontinentu.
Poněkud mírnější, spíše skeptický tón ohledně smyslu Bushovy cesty nasazuje mexická La Crónica de Hoy. Je mnoho těch, kteří si přejí, aby vše dopadlo špatně. Pravdou ovšem je, že nelze očekávat příliš. To, co Bush nestihl za uplynulých šest let, stěží dožene ve dvou zbývajících letech mandátu. Po Iráku a listopadové porážce v kongresových volbách se na něho dívají jako na "lame duck", tedy na kulhavou kachnu, která už nedokáže chodit, píše list.
