Řecko začíná stavět plot z ostnatých drátů, který má na řecko-turecké hranici bránit přílivu nelegálních přistěhovalců do Evropy. Právě tato hranice je nejčastějším místem, kudy přes Turecko proudí do evropských zemí uprchlíci z Asie.

18:06 8. února 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Plot z ostnatých drátů bude chránit území 10 kilometrů na hranici Turecka s Řeckem a to přesně v blízkosti řecké vesnice Kastanies. Plot má být dva a půl metru vysoký a má na něm být 25 bezpečnostních kamer, které budou monitorovat případné pohyby v okolí.

Stavět se začne rok poté, co se o projektu začalo poprvé mluvit. Plot má stát 5 a půl milionu eur a hotovo má být v září. Evropští i turečtí kritici celého projektu připomínají, že hranice je mezi těmito státy mnohem delší než oněch 10 kilometrů.

Celkem má řecko-turecká hranice 150 km, ale většina tohoto území je tvořena řekou. Řecko se rozhodlo oplotit jen území hranice na pevnině. Kritici ale právě namítají, že nějakých deset kilometrů nic nevyřeší a lidé budou dál hledat cesty, jak se do evropského prostoru dostat po vodě.

Z těchto důvodů na místě protestovalo proti stavbě asi 40 lidí, také kvůli tomu, že je podle nich tento plot proti lidským právům. Také jim pochopitelně vadí, že Řecko vynakládá právě na tyto projekty peníze v tak těžké době a krizi.

Místem proudí ročně desetitisíce ilegálních imigrantů

O turecko-řecké hranici se mluví jako o nejhorším místě, kudy proudí tisíce uprchlíků do Evropy. Oficiální údaje uvádějí, že na této hranici bylo vloni zadrženo na 55 000 ilegálních migrantů.

Podle průzkumů Evropské unie je ale skutečný počet uprchlíků větší a každý den tudy podle jejích odhadů v průměru prchá okolo 240 lidí a celých 90 procent uprchlíků se do Evropy dostává touto cestou.

Jde přitom o uprchlíky ze zemí, kde jsou lidé pronásledováni režimem, kde trpí potlačováním osobních nebo náboženských svobod, jako jsou lidé z Afghánistánu, Pákistánu, nebo uprchlíci z Barmy a v posledních měsících jsou to také syrští uprchlíci.

Turecko se nyní ke stavbě nevyjádřilo, ale už dříve reagovalo na tento plán negativně. Ministerstvo zahraničí je spíš pro nějaké koncepční řešení tohoto problému a ne pro to, aby se stavěly zdi a ploty, které mnoho Turků vnímá jako snahu sousedního Řecka o jakési symbolické oddělení Evropy od východu a v tomto případě tedy od Turecka.

Zvětšit mapu

Jakub Viliš, Julie Urbišová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít