Závěry summitu tak hovoří o možnostech dialogu v oblastech společného zájmu, zároveň ale vyzývají též k přípravě možných dalších ekonomických sankcí. Celkově se nesou ve výrazně méně příznivém tónu pro Moskvu, než byl původní text navrhovaný Berlínem a Paříží.

Vztahy EU a Ruska jsou podle unijních představitelů i v souvislosti s nepřátelskými akcemi na území některých členských zemí bloku včetně Česka na nejhorší úrovni za dlouhá léta. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky proto vyzvali Evropskou komisi, aby připravila „možnosti pro nová restriktivní opatření včetně ekonomických sankcí“.

Německo a Francie se zároveň pokoušely prosadit vstřícnější tón včetně oné možné schůzky s Putinem, která se však po tlaku zvláště Polska a pobaltských zemí do závěrů summitu nedostala.

„Dnes jsme se nedokázali shodnout, že se ihned sejdeme na nejvyšší úrovni, ale pro mě je důležité, že formát dialogu zůstává a že na něm pracujeme,“ řekla po jednání Merkelová, která litovala, že summit neučinil „odvážnější krok“.

Lídři v závěrech pouze vytyčili možné oblasti spolupráce v otázkách společných zájmů jako jsou klimatické změny, zdravotní politika, jaderná dohoda s Íránem či krize v Sýrii a Libyi. „V tomto kontextu Evropská rada prozkoumá formáty a podmíněnosti dialogu s Ruskem,“ uvádí závěry summitu větu, u níž byla v původním návrhu zmínka o vrcholné schůzce.

Litevský prezident Gitanas Nauséda označil summitovou diskusi o Rusku za tvrdou. EU má podle něj zvážit možnosti dialogu s Moskvou, který by nebyl proti jejím vlastním zájmům. „Je příliš brzy, protože jsme dosud neviděli žádné radikální změny postojů,“ řekl k možné schůzce s Putinem prezident pobaltské země.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít