Euro můžeme jedině doporučit, každý si na to zvykl, vzkazuje Čechům slovenský poslanec Mikloško

Před 20 lety se členem Evropské unie stalo také Slovensko. „Unie nám pomáhá překonat hranice a dostat se z historického prostoru fyzicky i mentálně. Studenti mohou studovat jinde, lidé cestují – a to i ti, kteří sympatizují s Ruskem,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý předseda Národní rady Slovenské republiky za Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) František Mikloško.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

František Mikloško

František Mikloško | Zdroj: TASR / Profimedia

Co dvacet let v Evropské unii Slovensku přineslo? Byly to podobně jako jinde peníze z fondů na výstavby v dopravě, opravy domů a parků, nebo ještě něco jiného?
Vstup do Evropské unie byl poslední velký sen Slovenska po listopadu 1989. Tehdy jsem zažil velké vzepětí a já si myslím, že ten dobrý pocit přetrvává. Z průzkumů veřejného mínění stále více než 60 procent lidí vnímá vstup kladně a pozitivně. Vždy se jedná o peníze, ale v případě Slovenska jde o něco víc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si poslance Národní rady Slovenské republiky Františka Mikloška k oslavě dvaceti let Slovenska v Evropské unii

Evropská unie nám pomáhá překonat hranice a dostat se z historického prostoru nejen fyzicky, ale i mentálně. Studenti mohou studovat jinde, lidé cestují – a to i ti, kteří sympatizují s Ruskem. Považují to za klíčový moment pro další vývoj Slovenska, existencionálně nás to posouvá.

Polský prezident Andrzej Duda zmínil, že v Evropské unii každý den probíhá válka jednotlivých států o jejich zájmy, o které je třeba bojovat. Je to v případě Slovenska podobné?
Slovensko je typicky konzervativní stát a hodně tu rezonují teorie o genderu a různých nařízeních, které přichází z evropských soudů. To vyvolává frustraci a nepokoje, které byly vidět u prezidentských i u minulých voleb do parlamentu. Konzervativní Slovensko si nechává vyvolat pocit ohrožení tradiční rodiny

Náš stát je samozřejmě nejistý kvůli probíhající válce na Ukrajině. Jsme bezprostředním sousedem a narůstá propaganda, která říká, že to není válka, zpochybňuje nezávislost Ukrajiny, podsouvá střet Západu a Ruska o celé pozice na Ukrajině. Propaganda ještě hlásí, že se hraje „vyšší hra o nás bez nás“.

Marčevskij z kauzy Voice of Europe dostal na Slovensku ochranu, v Česku je na sankčním seznamu

Číst článek

Když ale člověk vyjede na slovenské vesnice, tak vidí, že hodně věcí bylo postaveno z evropských fondů a dotací. Přestože stále existuje pocit, že za komunismu bylo lépe, tak si lidé začínají zvykat na novou atmosféru s Evropskou unií.

Na Slovensku je problémem i to, že v listopadu 1989 jsme ztratili nepřítele. Mít nepřítele je těžké, ale nemít přítele je ještě těžší, protože máte svobodu a musíte něco tvořit. S tím náš stát neustále bojuje. Nejdříve to byli Maďaři, poté Češi z Prahy a nyní jsou to lidé z Bruselu. Mnoho lidí potřebuje nepřítele, aby si obhájili svou frustraci.

Na rozdíl od Česka přijalo Slovensko jednotnou evropskou měnou, euro. V čem Slovensku pomohlo a v čem vidíte hospodářská negativa?
Mít společnou měnu a nebýt vystavený problému, kdy si při každé cestě do zahraniční musíte měnit peníze, tedy kromě Česka, Maďarska a Polska, je psychologicky výborné a každý si na to již zvykl. Podnikatelé tvrdí, že je to nesmírně výhodné, a pokud si můžu dovolit vzkázat zprávu do Čech, tak euro můžeme jedině doporučit.

Martin Matějka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme