Venezuelané v referendu hlasovali pro převzetí většiny sousední Guyany. Letitý spor pokračuje
Venezuelané se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země připojila větší část sousední Guyany. Hlasování není závazné, šlo o to zjistit, zda veřejnost podporuje politiku vlády vůči sousednímu státu. O území zvané Esequiba se obě země přou desítky let.
Centrální volební komise informovala, že referenda se zúčastnilo 10,5 milionu Venezuelanů, což by měla být většina oprávněných voličů. A téměř 96 procent z nich se vyslovilo pro připojení guyanského regionu Esequiba.
Výsledek v Caracasu oslavil se svými příznivci prezident Venezuely Nicolás Maduro. Označil ho za velký úspěch pro Venezuelu a její demokracii. Venezuelané podle něj promluvili hlasitě a jasně.
Předseda vládní Národní volební komise Elvis Amoroso ujišťoval, že účast byla velká – dokonce třikrát větší než při jiných podobných příležitostech – a že na mnoha místech stáli lidé ve frontách, které se někde dokonce protáhly až na ulici.
Venezuelský server El Nacional ale citoval několik představitelů opozice, podle kterých lidé o referendum zájem neměli a hlasovací místnosti v mnoha regionech zůstávaly prázdné.
Spor od koloniálních dob
Venezuela si nárokuje rozsáhlé území sousední Guyany v letitém sporu, který obě země zdědily po svých koloniálních vládcích. O Esequibu – dnešní západní Guyanu – dřív vedly spor Španělsko, které ovládalo Venezuelu, a Velká Británie, respektive Nizozemsko, tedy správci Guyany.
Venezuela má mnoho ropy, ale vyhnala těžaře a s nimi technologii. Ze země ji nedostane, říká novinář
Číst článek
Určité urovnání sporu měla koncem 19. století přinést pařížská dohoda, kterou bylo území Esequiba odňato Venezuele a bylo svěřeno Guyaně, tehdy pod správou Velké Británie.
Následovala mezinárodní dohoda uzavřená v Ženevě v roce 1966, ale ta se nikdy nematerializovala. V témže roce se naopak situace trochu zhoršila, protože Guyana vyhlásila nezávislost na Spojeném království, což okamžitě vyvolalo vojenskou reakci mnohem silnější Venezuely, která zahájila okupaci jednoho příhraničního ostrova.
Zlato a ropa
Konflikt nicméně nebyl po celý čas pořád stejně horký. Spory Venezuely s Velkou Británií na sklonku 19. století hodně rozdmýchal objev zlata v povodí řeky Cuyuni, která pramení ve Venezuele v centrální části Guyanské vysočiny a pak se přes četné peřeje a vodopády vlévá do řeky Essequibo – už na území Guyany.
V posledních letech se spor přesouvá z pevniny na moře. Guyana udělila před osmi lety licenci americké korporaci Exxon, aby začala s těžbou ropy v pobřežní oblasti, kterou Venezuela považuje za svoji, a tehdy také proti postupu Guyany protestovala. Jednu z lodí pak dokonce Venezuela zajala.
Před pěti lety se Guyana obrátila na Mezinárodní soudní dvůr, aby územní spor rozhodl, ale pak se do toho vložil covid. Soud zatím jenom řekl, že případ spadá do jeho pravomoci.
Esequiba je velmi řídce osídlená oblast. Na ploše větší než Česko tam žije podle posledních součtů asi čtvrt milionu lidí.
Znepokojeny postupem Venezuely jsou země širšího regionu. Nedělní referendum odsoudilo Sdružení karibských států. Brazílie na konci listopadu zesílila vojenskou přítomnost na své severní hranici. A Mezinárodní soudní dvůr vyzval Venezuelu, aby nenarušovala status quo, dokud soud o věci nerozhodne.
