Egypťané nevěří, že volby něco změní
Nejlidnatější arabskou zemi Egypt dnes čekají ostře sledované parlamentní volby. Kandidáti se budou ucházet o 508 poslaneckých křesel, dalších deset mandátů pak osobně rozdělí prezident Husní Mubárak. Právě o prezidenta dnes svým způsobem také půjde. I když prezidentské volby budou až za rok, kandidovat v nich budou moci jen politici, kteří si zajistí předepsanou podporu u nových poslanců. Egypt patří k nejvlivnějším zemím na Blízkém východě.
V Egyptě hraje dlouhodobě rozhodující roli Národní demokratická strana, která je napojená na prezidenta Mubáraka. Strana udělá podle pražského novináře a odborníka na arabský svět Hassana Ezeddineho vše proto, aby zůstala u moci:
„Není to proto, že je oblíbená, ale že má dost síly na zfalšování výsledků voleb.“
Egyptská opozice, ale i řada nezávislých komentátorů tvrdí, že vládnoucí moc se i před těmito volbami snažila mařit mítinky nezávislých kandidátů a zastrašovala jejich voliče.
„Lidi už si z toho dělají legraci, tento fenomén se objevuje i v divadlech a kinech. Zrovna včera jeden kandidát opozice na tiskové konferenci řekl, že se cítí být VIP osobou, protože když jde z bytu na předvolební mítink, tak před ním a za ním jezdí tajné služby,“ říká Ezeddine.
Parlamentní volby v Egyptě doprovází rozsáhlé pochybnosti o jejich regulérnosti. Obavy z volebních manipulací vyjadřují nejen západní novináři a politici, ale také a především samotní Egypťané.
Oficiální egyptské statistiky volební účasti vykazují pravidelně velice slušná čísla, která by mohla Česká republika upřímně závidět. Soudě podle řečí obyčejných lidí se přitom zdá, že volební urny tu nikoho nelákají. Běžný je spíše pocit marnosti jakýchkoliv snah o politickou změnu.
Pětadvacetiletý Ahmad má vystudovanou univerzitu. Vydělává si ale jako taxikář, protože ve svém oboru nenašel práci. K volbám se nechystá.
O volbách mluví v Ranním Radiožurnálu káhirský spolupracovník Českého rozhlasu Štěpán Macháček.mp3
„Dá-li Bůh tak k volbám rozhodně nepůjdu. Práce je pro mě důležitější, než volby. Můj hlas nemůže nic změnit. I kdyby všichni lidé volili, stejně si poslanci rozdělí křesla a nic pro lidi neudělají,“ říká.
Motivy k účasti lidí ve volbách vidí Ahmad prozaicky.
„Když jim kandidát za hlas zaplatí, tak mu k volbám přijdou. Takhle to v Egyptě chodí. Většina mých kamarádů ale k volbám nepůjde,“ tvrdí.
Vysokoškolský profesor, čtyřicátník Chálid, má na situaci podobný názor.
„Nepůjdu k volbám a nikdy jsem ani nevolil. Za stávajících podmínek se volbami v Egyptě nemůže nic změnit. U důležitých postů, které mají vliv na politiku vlády, je všechno rozhodnuté dopředu,“ říká.
Opozice není opozicí
Ani opoziční kandidáti Chálida příliš nepřesvědčili.
„Myslím, že opozice v Egyptě není opozicí v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti je to jen ozdoba režimu, který tu vládne více než třicet let,“ myslí si.
Optimističtěji působí asi třicetiletá Nahla, která vyučuje na fakultě němčinu.
„Dá-li Bůh, tak k volbám půjdu, je to povinnost nás všech. Letos ale navíc chci volit proto, že nově jsou v parlamentu vyhrazená místa speciálně ženám, takže když už nám ženám dala vláda možnost vyjádřit své názory v parlamentu, bylo by špatné nepodpořit ženské kandidátky,“ říká.
Žádné překvapení se od dnešních parlamentních voleb v Egyptě nečeká. Vládnoucí strana si ohlídá své pozice, aby mohla příští rok bez problémů prosadit svého kandidáta v prezidentských volbách. A řadové Egypťany to nejspíš ještě víc utvrdí v názoru, že parlamentní volby mají na politický vývoj v jejich zemi jen minimální vliv.
