Mezi 13. a 15. únorem 1945 zažila saská metropole Drážďany asi nejhorší období své historie. Město, ve kterém našly útočiště desetitisíce uprchlíků z východu, se stalo terčem masivních náletů britských a amerických bombardérů. Po nich zůstalo v ulicích podle některých zdrojů 25, podle jiných dokonce 35.000 mrtvých. Kritici tvrdí, že v pozdní fázi války byl útok takového rozsahu už zbytečný. Podrobnosti o jedné z nejkontroverznějších operací druhé světové války nabízí zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Jiří Hošek.

15:20 14. února 2006 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak každý rok se i letos 13. února mezi tři čtvrtě na deset a desátou hodinou večer rozezněly v Drážďanech všechny kostelní zvony. Právě v tomto čase před 61 lety se nad saskou metropoli dostaly první z celkem 796 britských bombardérů Avro Lancaster, které tu noc dostaly za úkol shodit na Drážďany svůj smrtonosný náklad.

Derek Jackson se náletu účastnil ve svých devatenácti jako zadní střelec v jednom z Lancasterů. Až o několik dnů později se dozvěděl o skutečně zkáze, kterou britské a americké pumy v Drážďanech napáchaly. Hořící město bylo podle něj tu noc vidět ze vzduchu ještě na vzdálenost sta mil. Lituje nevinných obětí, ale dodnes je přesvědčený o tom, že nálet byl nezbytný.

"Vím, že v Drážďanech došlo k obrovským ztrátám na životech. Ale nemyslíte si, že by se Rusové pokusili město dobýt, že by ho rozstříleli dělostřeleckou palbou, že by město bylo zničeno, protože němečtí vojáci by bojovali o každou ulici? Podívejte se, jak dopadl Berlín, a v Drážďanech by to bývalo totéž," dodává někdejší střelec britského bombardéru jeden z pohledů na operaci.

Američané za války poukazovali na 110 průmyslových podniků v Drážďanech, ze kterých ale většina ležela na předměstí. Britové zase dva dny po náletu oznámili, že cílem operace "Thunderclap" bylo přerušení německých zásobovacích tras.

Dodnes ale někteří lidé, a to nejen v Německu, označují únorové nálety na Drážďany za válečný zločin. Tento výraz použil třeba německý nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass nebo někdejší šéfredaktor britských Timesů Simon Jenkins. Jednou z osobností, která zažila a přežila bombardování Drážďan, byl spisovatel Kurt Vonnegut - tehdy válečný zajatec - který své děsivé zážitky z náletu shrnul v jedné ze svých knih.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít