Putinův projev? ‚Působil jako vystresovaný a unavený člověk, překvapivý byl tím, že se nic nestalo‘
Trval jen pár minut a na rozdíl od předpokladů v něm nezaznělo nic překvapivého. Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil s projevem na Rudém náměstí během vojenské přehlídky. Reakce jsou rozporuplné. Nedošlo sice k oficiálnímu vyhrocení konfliktu na Ukrajině, může se to ale stát v následujících dnech, poznamenal politický geograf Michael Romancov. Putinova slova podle něj nemůžeme brát za bernou minci.
Vladimir Putin v projevu opakovaně přirovnal současnou ruskou invazi na Ukrajinu k sovětské účasti ve druhé světové válce. Prezentoval ji jako pokračování boje proti nacismu. Ukrajince opakovaně označoval jako nacisty a banderovce. Opakovaně řekl, že ruští vojáci bojují na Donbase za vlast a zasazují se o bezpečnost Ruska.
‚Země západu nás nechtěly vyslyšet‘. Invaze na Ukrajinu bylo podle Putina správné rozhodnutí
Číst článek
„(Putin) Argumentoval, že Rusko údajně nemělo na výběr než na Ukrajině zasáhnout, že to byla jediná možná a správná reakce na narůstající nebezpečí. Prohlásil, že Ukrajina se údajně chystala vtrhnout na Donbas, na Krym, že měla otevřeně mluvit o pořízení jaderných zbraní a taky že NATO mělo na jejím území rozvíjet vojenskou infrastrukturu a stahovat se stále více k ruským hranicím,“ popsala zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová.
Vystoupení ruského prezidenta podle politického geografa Michaela Romancova postrádalo energii, kterou Putin oplýval například při vyhlášení invaze na konci února. „Působil dojmem do značné míry vlastně vystresovaného, unaveného člověka. Mě to překvapilo,“ poznamenal Romancov.
„Podle mě se prezentoval překvapivě jako v zásadě slabý a neschopný lídr, protože on zopakoval to, co jsme ho slyšeli po celou dobu tvrdit,“ uvedl pro Radiožurnál.
Politolog přitom předpokládal, že se Putin pokusí intenzivněji mobilizovat ruskou veřejnost. „Něco na způsob Goebbelsova projevu z roku 1943 po německé porážce u Stalingradu. Toto se určitě nestalo. Co jsme slyšeli, spíš připomínalo to, jakým způsobem severokorejští komunisté obhajovali, že vtrhli na Jižní Koreu v roce 1950,“ komentoval Romancov.
Překvapivý byl projev i podle Milenkovičové. „Opakovaně před projevem zaznívalo, například ze strany britského ministra obrany Bena Wallace nebo od americké stanice CNN, jež se odvolávala na bezpečnostní zdroje, že by Vladimir Putin mohl právě při tomto projevu formálně vyhlásit válku Ukrajině, případně vyhlásit mobilizaci, povolat brance a záložníky. Americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Michael Carpenter taky uvedl, že by mohl oznámit připojení obou samozvaných separatistických republik na Donbase k Rusku. Nic z toho se nestalo,“ konstatovala zpravodajka.
Vnímání Západu
Ruský prezident se také věnoval roli západních států v konfliktu a pokračoval v interpretační lince Kremlu. „Ve značné části projevu uvedl, že Rusko prý ještě na sklonku loňského roku usilovalo o nastolení určitého rámce bezpečnostních záruk a dialogu se Západem, který o to ale podle něj ovšem nestál,“ podotkla zpravodajka ve vysílání Radiožurnálu.
Co přinese Den vítězství? Vyhlášení jaderné války, možné příměří a jeden velký ruský mýtus
Číst článek
Komentátor Libor Dvořák uvedl, že to na něj působilo až tragikomicky. „Mluvilo se o tradičních hodnotách, o nutnosti i dnes se bránit proti nacismu. Dále pokračovalo poslední dva měsíce trvající obvinění Západu, že v tomto případě Rusko není žádným agresorem. V podstatě hájil (Putin) vojenskou snahu Ruska a představu obranné války. Což opravdu zní tragikomicky potom, co vidíme každý den na televizních obrazovkách,“ popsal.
Zásadní je podle Romancova fakt, že Putin nevyslal žádný zásadní signál do zahraničí, jak se předpokládalo. Vysvětluje si to tím, že problémy, které ruská armáda na Ukrajině má, jsou obrovské. Nemusí to ale také naznačovat nic, protože jeho projevů už tenhle rok bylo několik, pak následovala „úleva“, že se nenaplnily černé scénáře, ale následně o pár dní později udělal něco jiného.
Podle politologa je tak stále možné, že dojde k povolání záložních vojáků i formální vyhlášení války. „Může se to stát kdykoliv v následujících dnech,“ řekl Romancov a dodal, že se Putinova slova nedají považovat za bernou minci.
Poslechněte si celé speciální vysílání k projevu Vladimira Putina a ruské agresi na Ukrajině
Přijetí v ruské společnosti
Pro Rusy, kteří nemohli být na Rudém náměstí, je pak zásadní způsob, jakým o projevu budou informovat média. Ta jsou však v zemi součástí kremelských struktur. U státních médií se podle Milenkovičové nedá hovořit o reflexi projevu. „V zásadě přebírají slovo od slova, co zaznělo,“ řekla. Většina nezávislých médií se musela přesunout do zahraničí, protože byla zablokovaná.
Představitelé opozice z pohledu Putina jsou nyní především v exilu či dostali přízvisko „zahraniční agent“. Takovým příkladem může být bývalý šéfredaktor nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy Alexeje Benediktova. „Na sociální síti Telegram, která v Rusku stále ještě funguje, v souvislosti s projevem Vladimira Putina glosuje mimo jiné to, že na přehlídce nebyl přítomný – přinejmenším tedy v záběru kamer – náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov,“ přiblížila moskevská zpravodajka.
Gerasimov je jeden ze dvou hlavních mužů ruské armády, a taky tváří současné ruské invaze. V uplynulých dnech se spekulovalo o jeho zranění v přední frontové linii. Jeho profil jsme psali zde.
