Cizince z ropného pole v Libyi unesli podle Rakouska členové Islámského státu
Skupinu zahraničních pracovníků, mezi nimiž byli Rakušan a Čech, unesli z libyjského ropného pole bojovníci takzvaného Islámského státu. Uvedla to agentura APA s odvoláním na rakouské ministerstvo zahraničí.
„Nyní jsou k dispozici zaručené informace o tom, že skupina cizinců, která byla na ropném poli Ghaní přepadeném 6. března teroristy z IS, se nachází v rukou těchto teroristů z IS," citovala APA z písemného vyjádření rakouského ministerstva zahraničí.
„V době, kdy skupina (cizinců) byla v několika vozidlech odvážena z pole směrem na sever, nebyl žádný její člen zraněn," píše se dále v prohlášení. Celkem se pohřešuje devět lidí – Čech, Rakušan, čtyři Filipínci, dva Bangladéšané a Ghaňan.
O situaci kolem českého občana pohřešovaného v Libyi informoval na Radiožurnálu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek
Rakouská diplomacie odmítla upřesnit, z jakých zdrojů informace o unesených cizincích získala. Mluvčí ministerstva Martin Weiss nicméně zdůraznil, že údaje jsou "zaručené". Dodal, že od odvlečení pracovníků z ropného pole nejsou žádné důkazy o tom, zda jsou na živu, či o jejich zabití.
Také česká diplomacie předpokládá, že cizinci včetně Čecha byli uneseni, prozatím to ale s jistotou nepotvrdila.
„V této chvíli mohu spíš jen opakovat to, že náš občan je součástí skupiny, která je pohřešovaná. A my zjišťujeme, jestli se jedná o nejpravděpodobnější variantu, to je únos, a samozřejmě kdo je ten, kdo by únos provedl. Tam také jsou určité pravděpodobnosti a varianty, ale i v nich v této chvíli jistotu nemáme,“ řekl Českému rozhlasu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Podle něj je ale verze, že dotyční byli uneseni Islámským státem, nejpravděpodobnější.
Kvůli pohřešovanému Čechovi se ráno na ministerstvu zahraničních věcí znovu sešel krizový štáb, o situaci dnes jednala i vláda. Česko už do oblasti vyslalo jednoho diplomata, druhý se k němu připojí za den nebo dva.
„Zřídili jsme krizový štáb, máme svého člověka v rakouském štábu a máme v těchto štábech také zastoupeny zpravodajské služby. Ty po své linii navázaly kontakt a spolupráci s našimi partnerskými službami, které v Libyi mají významná stanoviště,“ doplnil Zaorálek.
Češi by do Libye neměli jezdit a pracovat tam
Ministr novinářům řekl, že totožnost Čecha zná téměř od počátku. Odmítl ji ale sdělit, a to s ohledem na rodinu, ale především z bezpečnostních důvodů. Zaorálek ujistil, že česká diplomacie dělá vše, co je v jejích silách.
Znovu také upozornil, že situace v Libyi je nepřehledná a lidé by měli zvážit cesty do země i případné tamní pracovní příležitosti. Totéž doporučili i premiér Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (oba ČSSD).
„Pokud vím, tak ten člověk se tam zaměstnal o vlastní vůli u cizí korporace. Já se obávám, že tohle není v naší kompetenci, a je i docela obtížné to českým občanům zakázat. Maximálně je tam doporučení ministerstva zahraničí, které je jasné už delší dobu, do Libye nejezdit a nepracovat tam,“ uvedl Mládek.
Krizový štáb včetně zástupců zpravodajských služeb by se měl na ministerstvu zahraničí znovu sejít už zítra dopoledne.
Rakušan krátce před zmizením telefonoval domů
Co se Rakušana týká, podle rakouského zpravodajského serveru OE24 se jedná o devětatřicetiletého Dalibora S. z Lince, který byl manažerem ropného tábora.
Muž prý ještě dvě hodiny před únosem telefonoval se svou rodinou v Rakousku. Od té doby o něm nikdo nemá žádné informace.
Oblast, kde k údajnému únosu došlo, by nenapadli radikálové z Islámského státu poprvé. Před třemi měsíci vtrhli na ropná pole a zajali desítky jejich zaměstnanců. Dosud se nikdo z nich nenašel.
Podle politologa Josefa Krause je zatím těžké soudit, jaké úmysly mohou únosci – tedy jedná-li se o únos – se zajatci mít. Některé libyjské skupiny se totiž začaly hlásit k takzvanému islámskému státu teprve nedávno, a zkušeností s nimi je málo.
O situaci v Libyi mluvil politolog Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
„Zatímco Islámský stát na území Sýrie a Iráku ty unesené zápaďáky převážně využívá k propagandistickým účelům – že se jim doslova řežou hlavy před kamerou a podobně, a na výkupné příliš neslyší – ty libyjské reálie jsou dlouhodobě trochu jiné, tam má naopak výkupné silnou tradici,“ poznamenal Kraus.
Objevily se i spekulace, že únosci mohou chtít získat odborníky, kteří by jim pomáhali s těžbou ropy. Kraus přiblížil, že jako o ropu ze Sýrie mohou mít zájem turečtí pašeráci, z Libye by ji mohli chtít koupit pašeráci z Egypta či Alžírska, ale třeba i západní ropné společnosti.
Sám Kraus však považuje za pravděpodobnější motiv výkupné. „I když všechny scénáře jsou otevřené,“ dodal Kraus.
