Čína chce, aby její představitelé jezdili v čínských limuzínách po vzoru Mao Ce-tunga
Francouzský prezident používá francouzský vůz, limuzíny domácí výroby mají ve výbavě i Němci nebo Američané. A "národní auto" určené pro vládní představitele, teď chtějí i Číňané, kteří dosud jezdí výlučně v německých automobilech.
Čínští politici mají jezdit ve voze nesoucím symbolické označení Rudá vlajka. Právě touto limuzínou se totiž od 50. do 70. let minulého století vozil i zakladatel komunistické, tedy rudé Číny Mao Ce-tung.
Samozřejmě by šlo o nový typ, který je zatím znám jako C301. A společnost FAW Group vyrábějící tyto automobily věří v lepší časy.
O nových limuzínách pro čínské představitele mluvil v Odpoledním Radiožurnálu Robert Mikoláš
Dosud jsou totiž auta Rudá vlajka mírně řečeno ležákem a prodejna firmy v Pekingu zeje pravidelně prázdnotou, přestože prodej vozů v Číně rok od roku roste.
Jen loni se v nejlidnatější zemi světa prodalo 14,5 milionu aut, z toho asi 10 procent nakoupily vládní úřady. Utratily za ně asi 240 miliard korun.
Čínští funkcionáři a ministři nyní používají německá auta, která jsou v zemi symbolem luxusu i společenského a politického postavení. Konkrétně jde o automobily Audi řady A6 a A8. Tato značka je v Číně oblíbená už od 80. let minulého století.
Obyčejní Číňané už ale mají dost všech nóbl výstřelků vládnoucích představitelů, ke kterým vedle exkluzivních potravin a cestování patří právě i limuzíny Audi.
Lepší image politiků i rozkvět automobilek
Nic nedokáže naštvat čínské řidiče čekající v nekonečných zácpách víc, než když se najednou kolem nich prožene vůz jakýchsi funkcionářů či armádních představitelů. Ti si totiž nedělají žádné starosti s dodržováním, respektive nedodržováním dopravních předpisů.
Od nových čínských aut si proto vláda slibuje vedle posílení národní hrdosti i zlepšení image svých představitelů. Kolona příštího prezidenta Si Ťin-pchinga tak už možná bude sestavena z vozů domácí výroby, což pochopitelně bude mít velký dopad i na ostatní domácí automobilky.
Určitě by vznikl dominový efekt, kdy by se o čínské výrobce osobních vozů začalo zajímat stále více firem i jednotlivců.
