Cvičení má „prověřit schopnost společně převzít moc, zahájit společné útoky a obsadit klíčové oblasti,“ uvedlo východní velitelství čínské armády. Reuters v této souvislosti podotkl, že Peking nikdy nevyloučil možnost použití síly s cílem dostat Tchaj-wan pod svou kontrolu.

Podle analytiků, regionálních diplomatů a tchajwanských představitelů je rozsah cvičení zatím menší než podobné manévry v roce 2022 a tchajwanští i zahraniční představitelé je očekávali, přesto zvyšují riziko nehod.

Na cvičení v Tchajwanském průlivu i kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů u čínského pobřeží, které má podle Pekingu skončit v pátek, se podílejí čínské pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly.

Čína manévry zahájila jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Ten v pondělí ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Později řekl, že Tchaj-wan bude nadále bránit hodnoty svobody a demokracie.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít