Pazderka: Ukrajinu je třeba vidět realisticky a neidealizovat si Ukrajince. V našem vlastním zájmu
Pozornost světových médií se po teroristickém útoku Hamásu přesunula na Izrael a po více než roce a půl zprávy nezačínají situací na Ukrajině. Ve střední Evropě stále hlasitěji zaznívá, že podpora Ukrajiny by se měla snížit. „Ukrajinci možná znervózněli, protože podporu západního světa potřebují. Ale potěšilo mě, že v ukrajinských městech byla vidět obrovská solidarita s lidmi, kteří v Izraeli umírají,“ říká šéfredaktor Plusu Josef Pazderka.
Podle někdejšího zpravodaje České televize v Rusku a autora nového podcastu Na Východ! zaměřeného na postsovětský prostor je pokles pozornosti přirozený – už během druhé rusko-čečenské války se mohl sám přesvědčit, že zájem světa o jakýkoli konflikt trvá vždy jen několik měsíců.
Pokud jde o Česko, vyzdvihuje Pazderka v podcastu Chyba systému, že se i přes četné problémy kolem přijímání a integrace ukrajinských uprchlíků ukázalo, že Češi dokážou být solidární, jelikož vybrali rekordní částky na humanitární pomoc a Ukrajině stále věnují pozornost.
„Přál bych si, abychom tu zemi viděli více realisticky, Ukrajince si neidealizovali, ani z nich nedělali strašáky a abychom té zemi ve vlastním zájmu věnovali dostatek pozornosti, nejen co se týče pohybu fronty, ale i korupce a reformy celého státu, který má ambici vstupovat do Evropské unie a NATO,“ zdůrazňuje.
Každá válka podle něj problémy spíš zakryje, ale nevyřeší. „V humanitární hantýrce se říká, že válka je nejlepší byznys. Nedělám si iluze, že se ve válečném stavu dají provádět složité reformy, i když se o to Ukrajinci snaží, a to pod velkým tlakem západních donorů,“ dodává šéfredaktor s tím, že vojenské vítězství je pouze jedna část úspěchu.
Země na sinusoidě
Komentátor David Klimeš k tomu poznamenává, že podle nedávného průzkumu agentury STEM sice Češi i nadále ze dvou třetin považují za viníka války Rusko, ovšem vojenská podpora Ukrajiny je spíš vlažná a jen třetina souhlasí s tím, aby dobyla ztracená území i za cenu delší války. Zároveň ale pouze 18 procent veřejnosti má negativní zkušenost s ukrajinskými uprchlíky.
Není cesty zpět, možná do konce života, říká muž, který dezertoval z Putinovy armády
Číst článek
Novinářka Apolena Rychlíková si všímá toho, že Ukrajina na rozdíl od Česka přijala Istanbulskou úmluvu, jejímž cílem je boj s genderově podmíněným násilím: „Chtějí se stát součástí západoevropského prostoru a přišlo jim logické ji schválit. V některých oblastech tak jsou dál než státy, které do Unie vstoupily v roce 2004.“
Pazderka k tomu ale podotýká, že na Ukrajině se v posledních 20 letech střídají období plná nadšení pro Evropu, po kterých následují hádky a deziluze.
„Strašně bych chtěl, aby až ta válka utichne, tak se zase nepropadli do deziluze, protože Ukrajinci to budou mít složité. Třetina ekonomiky v háji, polovina rozpočtu ze zahraničních půjček, skoro 100 tisíc mrtvých a miliony lidí, kteří museli odjet. Bude třeba být nablízku a dávat jim naději, ale zároveň nepřepálit očekávání. Rád bych viděl reálný progres, který tu zemi posune do evropských standardů,“ dodává.
Nebezpečné Rusko
Klimeš upozorňuje na to, že v Česku je málo lidí, kteří Ukrajině a obecně postsovětskému prostoru rozumějí. „Kolik jen se vyrojilo expertů na Východ – stačí si udělat malý test, kdo z nich umí rusky a už tam někdy byl. A jsme tak u pěti českých novinářů,“ poznamenává s tím, že sám lituje, že se rusky nenaučil.
„V našem podcastu Na Východ! s Ondřejem Soukupem popisujeme to samé, jak jsme se v 90. letech rozhodně nechtěli Rusku věnovat. Ondřej tam jako dítě strávil několik let a po návratu v roce 1989 říkal, že se k té zemi dalších deset let nevrátí. Jak to dopadlo, ukazuje ten podcast,“ přidává se Pazderka.
Rusko obnovilo útoky na Avdijivku. Zesílily ukrajinské akce v Chersonské oblasti
Číst článek
V Rusku má šéfredaktor Českého rozhlasu Plus dodnes přátele, kontakt s nimi je ale podle něj skličující. Někdejší odpůrci sovětského režimu jsou dnes opět disidenty a ze země odcházejí nebo jsou pod obrovským tlakem.
„Druhá rovina jsou přátelé z novinářských kruhů a těch se radši neptám, abych ty vztahy úplně nezničil, protože vím, že žijeme v absolutně jiném světě,“ přiznává.
Kremelská propaganda je podle Pazderky nesmírně silná a i na Ukrajině je vidět, že přetrhává dokonce rodinné vztahy. „Propaganda jim vsugerovala pocit obležené pevnosti a Západu, který se na ně skrze Ukrajinu vrhá. Jsou přesvědčení, že je chceme zničit, zemi rozebrat na šroubky a uzurpovat si ropu a zemní plyn. A v pocitu ohrožení se semkli za Putinem,“ vysvětluje.
Podle Pazderky to není náhoda, ale velmi složitý problém, v Česku je přitom tradicí Rusko ignorantsky přehlížet. „Ta země přichází o inteligenci i o budoucnost – ekonomicky i lidským potenciálem, ale nemůže si pomoct. Pro spoustu států včetně nás bude velkým rizikem a ohrožením i do budoucna,“ uzavírá.
Politický podcast Chyba systému pravidelně najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích.
