Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně České republiky. Nezavedly pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání (takzvané whistleblowery) před případnou odvetou.

Brusel 13:51 15. února 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak uvedla Evropská komise v prohlášení, žaloba se kromě Česka týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska. Zakotvení ochrany oznamovatelů do legislativy jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.

‚Přiděluje se nulová dotace.‘ Zemědělský fond uzavírá 28 žádostí Agrofertu o erární peníze

Číst článek

Směrnice je podle Evropské komise klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.

Česká vláda vloni v listopadu schválila příslušný návrh zákona, který nyní posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor. Ten jeho projednávání přerušil na začátku února, věnovat se mu bude opět na začátku března.

Smyslem směrnice je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít