Bosna a Hercegovina podala přihlášku do EU. Podle expertů ji čeká ještě dlouhá cesta
Bosna a Hercegovina chce do Evropské unie, dnes podala oficiální přihlášku. Federativní stát stále de facto vede Vysoký představitel mezinárodního společenství. Země se také dvacet let po válce nadále potýká s následky konfliktu, který si vyžádal na 100 tisíc mrtvých. Experti dávají Bosně a Hercegovině šanci na přijetí do EU před rokem 2025, pokud splní všechny podmínky.
Přihláška do Evropské unie dominuje zpravodajství v Bosně a Hercegovině, podle Sarajeva však není jisté, kdy z Bruselu přijde pozitivní odpověď.
Velmi dlouho může trvat i získání postavení kandidátské země, což potvrdil i eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn.
Stabilizační a asociační dohodu s EU totiž Bosna podepsala už v roce 2008, ale k ratifikaci došlo až loni v březnu.
Na základě Daytonské dohody, tedy mírové smlouvy z listopadu 1995, stojí v čele země de facto Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu. Nejvyšším správním orgánem země pak je Prezídium, které má tři členy - jednoho Bosňáka, jednoho Srba a jednoho Chorvata, voleni jsou každé 4 roky.
Bosenský parlament, který sestává ze tří hlavních národů země, muslimských Bosňáků, katolických Chorvatů a pravoslavných Srbů, se totiž musel zavázat k ekonomickým a politickým reformám.
Decentralizovanou zemi však dále trápí hospodářské problémy a korupce.
Podle Nizozemska, tedy nynější předsednické země EU, je přitom právě další věrohodné pokračování reforem klíčové k tomu, aby mohly země unie brát bosenskou přihlášku vážně.
I v Sarajevu je zřejmá skepse, co se týče nadějí na rychlý vstup. Podle Kruhu 99, což je asociace nezávislých intelektuálů, prý dokonce nelze ani odhadnout čas, kdy bude EU na bosenskou přihlášku reagovat.
Předseda kolektivní hlavy státu Dragan Čović přesto doufá, že zemi bude rychle uděleno postavení kandidátské země, je ale zřejmé, že období námluv mezi Bosnou a Hercegovinou a Evropskou unií bude dlouhé a pro obyvatele tohoto státu zřejmě i bolestivé.
