Dvě hodiny jsem dělal mrtvého, abych přežil Bataclan, říká kreslíř. U soudu byl jen párkrát
Ve Francii míří do finále soud s islamisty, kteří 13. listopadu 2015 zaútočili na několika místech v Paříži. Atentátníci tehdy zabili 130 lidí. Nejvíc obětí bylo v hudebním klubu Bataclan. Útok přežil i šestapadesátiletý kreslíř Fred Dewilde, který chce být ve středu u vyhlašování rozsudku.
„Měl jsem štěstí, že jsem vyvázl živý. Viděl jsem, jak dav pošlapal mladou dívku. Chtěl jsem ji pomoct vstát, ale nedokázala to. Zůstal jsem s ní. Leželi jsme před jevištěm. Vedle té dívky byl mrtvý kluk. V ten okamžik jsem pochopil vážnost toho, co se děje. Dvě hodiny jsem dělal mrtvého, abych přežil,“ říká Radiožurnálu kreslíř Fred Dewilde.
Stále se prý probouzí s myšlenkami na Bataclan a s podobnými vzpomínkami taky usíná. Promítl je do komiksu „Můj Bataclan“, který vyšel i v češtině.
„Podobná zkušenost vás od základu změní. Stonásobně posílí vaše dobré i špatné stránky. K tomu se potom přidává strach, stres, neustálé nepříjemné pocity a to všechno se samozřejmě nemůže slučovat s vaším předchozím životem,“ říká.
„Nebyl jsem schopný zvládat stres v práci, potýkal jsem se s depresemi a teď jsem v invalidním důchodu. Rozvedl jsem se s matkou své dcery. Náš vztah nebyl nadále možný,“ popisuje kreslíř.
Fred Dewilde od 13. listopadu 2015 namaloval stovky obrázků a skic, právě jejich prostřednictvím se zbavuje hrůz, které zažil v Bataclanu.
‚Chování mrchožroutů.‘ Soud poslal do vězení zloděje, kteří ukradli z Bataclanu dílo umělce Banksyho
Číst článek
„Vyšel jsem z klasického znázornění Narození Páně, kde Marie drží ve svých rukou Ježíše. Tento obraz je ale podstatně temnější. Já jako Ježíš jsem v náručí smrti, která je tady místo Marie. Chtěl jsem tím vyjádřit, že jsem se narodil v smrti. Proto to zlověstné prostředí kolem. Jsou tady hadi, chapadla a pavouci. Potřeboval jsem šest let, abych mohl tento obraz nakreslit,“ popisuje jeden z obrazů.
Freda Dewilde doprovází jeho pes Speed. „Když jsme si ho pořizovali, tak jsem vůbec netušil, jak hodně mi Speed bude pomáhat. Když žijete ve městě jako je Paříž a vyjdete se psem, tak musíte mluvit s lidmi. Vznikají tak vazby a kontakty. Ze začátku jsem z toho měl strach,“ říká o svém psovi kreslíř.
„Aspoň kvůli němu na tu hodinu a půl jdu ven. Je stále se mnou, když pracuju, jím i spím. Je to můj kamarád, který mi pomáhá překonat ty hrůzy z 13. listopadu 2015,“ vysvětluje.
Soud s islamisty
Fred Dewilde byl u soudu s islamisty jen párkrát. Jednou, když vyslýchali jeho kamaráda, který stejně jako on přežil útoky v Bataclanu. A pak ještě na obhajovací a obžalovací řeči. Chce být taky u středečního rozsudku. Častěji ale k soudu nemohl a nechtěl, protože by to prý psychicky nezvládl.
Doživotí bez možnosti propuštění. Prokuratura ve Francii žádá pro teroristu z Bataclanu výjimečný trest
Číst článek
Mezi obžalovanými je čtrnáct pachatelů, další jsou souzení v nepřítomnosti. Jsou to lidé, kteří pomáhali teroristům, zařizovali jim přepravu, ubytování i zbraně. Mezi obžalovanými je i jediný žijící člen teroristického komanda Salah Abdeslam, kterému hrozí doživotí.
„Nezajímá mě tolik, jaký trest dostanou. Pro mě je tohle vyřešené. Jsou ve vězení a je skoro jisté, že dostanou maximální možné tresty. Bojím se ale toho, že jakmile ten soud skončí, tak si všichni budou myslet, že je to za námi, a že jsme odškodnili oběti. Od toho jsme ale ještě velmi daleko,“ myslí si kreslíř.
Fred vidí v historickém soudu s islamisty paralely s Norimberským procesem po druhé světové válce, i když ten jak zdůrazňuje, následoval po ještě větším krveprolití. „Myslím, že se v obou případech bavíme o stejné ideologii, o ideologii nenávisti, které se nezbavíme bez práce,“ říká.
Touto prací má Fred na mysli lepší integraci uprchlíků a vzdělávání mladých, kterým by se předešlo šíření nenávistných myšlenek. Sám se zúčastňuje seminářů proti radikalizaci.
