Až se Rusové zkonsolidují, odezva bude zuřivá, ví Ukrajinci. Neopakují ale jejich chyby, chválí Foltýn

Ukrajinci zničili v Kurské oblasti údajně už dva mosty přes řeku Sejm, které spojovaly Ruskem ovládané území s oblastí, kterou kontrolují Ukrajinci. „Jde už o druhý ze tří mostů, které jsou v této oblasti klíčové,“ popisuje pro Radiožurnál koordinátor české vlády pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn. Dodává také, že jestli Ukrajinci zničí i třetí most, budou Rusové v oblasti táhnout za kratší konec provazu a možná se budou muset stáhnout.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Otakar Foltýn, vládní koordinátor strategické komunikace

Koordinátor české vlády pro strategickou komunikaci plukovník Otakar Foltýn | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nakolik významný může být zmíněný ukrajinský zásah pro další operace v daném regionu nebo pro obranné manévry ruských jednotek?
Zničení mostu v Sejmské oblasti je poměrně významné, protože se jedná už o druhý most ze tří, které jsou v té konkrétní oblasti klíčové pro ruský týl a přesun logistických zásob.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s Otakarem Foltýnem

To znamená, v momentě, kdy se ukrajinským silám případně podaří zničit i ten třetí most, tak budou Rusové odkázání na pontonové mosty, které už se pokoušejí budovat.

Ukrajinci opakují poměrně velmi úspěšnou taktiku, kterou použili už i na jiných místech v minulém a předminulém roce. V týlu ruských vojsk ničí jak mosty, tak i logistické linie.

Tím pádem v zásadě výrazně snižují akceschopnost ruských sil na straně těch mostů, která je blíže k ukrajinskému toku. Jinými slovy zužují hrdlo láhve, kterým ruským vojákům proudí logistické zásoby.

Pokud Ukrajinci zničí i ten poslední most, tak Rusové budou tahat za kratší konec provazu a může se stát, že se budou z oblasti postupně stahovat. Část ruských sil se už stáhla.

Ruské ministerstvo zahraničí se ohradilo proti tomu, že při útoku na most Ukrajinci nasadili západní střelu nebo střely, zřejmě z amerického systému HIMARS. Může to být z pohledu západních spojenců Kyjeva diskutabilní aspekt pátečního útoku?
Diskutabilní to vůbec není. Podle článku 51 Charty OSN má Ukrajina právo útočit na agresora kdekoliv na vlastním území, ve vzdušném prostoru agresora a v mezinárodních mořích.

‚O jeden most méně.‘ Ukrajinské síly hlásí zničení další důležité ruské dopravní infrastruktury

Číst článek

To samé platí pro prostředky. Ukrajina má právo použít jakékoliv konvenční zbraně, které jsou v souladu s mezinárodním právem. A to také Ukrajinci dělají.

V minulosti západní spojenci dávali Ukrajině podmínku pro dodání takových vysoce přesných systémů. A to tu, že nebudou použity na ruském území. Tak ano, tento aspekt tam je.

Ale je to dobrovolná dohoda mezi tím, kdo Ukrajině pomáhá, a mezi Ukrajinou. A podle všeho to není poprvé a doufám, že ani naposledy, kdy západní spojenci Ukrajincům použití takových systémů na ruském území povolí. Z hlediska mezinárodního práva na to mají Ukrajinci plné právo.

‚Neopakují ruské chyby‘

Jak se zatím jeví vývoj ukrajinské operace v západním příhraničí Ruska?
Ukrajinci útok pořad rozvíjí, ale už zpomalují a vyhýbají se chybám, které Rusové dělali v roce 2022. Nepředbíhají svoji logistiku, postupují velmi metodicky, byť poměrně rychle.

Rusové na Ukrajině opět použili balistické zbraně, zní z Kyjeva. Obě strany hlásí vzdušné údery

Číst článek

Chovají se tak, aby nebylo možné jejich průniky odříznout, tak jak to oni dělali Rusům před dvěma lety. A i když je ten útok ambiciózní, tak to nepřehánějí a uvědomují si, že v moment, kdy se Rusové zkonsolidují, odezva bude zuřivá.  

A těch přes tisíc kilometrů čtverečních, které obsadili na ruském území, tak nepochybně se to území ještě trochu zvětší, ale velmi pravděpodobně to nebude už o moc. Jejich hlavním cílem je psychologická operace a to, že ukazují ruskému režimu, že jsou schopní a ochotní se bránit i tímto způsobem. A to je naprosto v pořádku.

Západní podpora

Pokud jde o vojenskou podporu, kterou Západ poskytuje Ukrajině, jakou váhu přikládat sobotní informaci listu Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle níž německá vláda ve snaze snížit deficit veřejných financí zastavuje schvalování nové vojenské pomoci pro Kyjev s tím, že by měla být nadále financována z jiných zdrojů, včetně výnosů ze zmrazeného ruského majetku.
To je další problém, který v zásadním ohledu neznamená nějaké hluboké omezení pomoci Ukrajině. Nicméně je potřeba si říct, že Ukrajina je samozřejmě nejenom početně, ale i zbrojně daleko slabší než Rusko.

23:24

Nejrychlejší způsob, jak Putina donutit k jednání o míru, je na Rusko dál útočit, soudí analytik

Číst článek

V tento okamžik je Ukrajina naprosto závislá na západní pomoci a každé takové přiškrcení se samozřejmě projevuje na bojišti. Tam platí jednoduchá mechanika. Čím méně vojenské pomoci dostane Ukrajina, tím více ukrajinských vojáků padne, protože bez munice nebo zbraní nemůžete ničit zbraně a munici, která na vás míří z ruské strany.

Pro mě osobně je prakticky nepřijatelné jakékoliv snížení pomoci Ukrajině. Když jsou k tomu politické důvody, tak je potřeba to respektovat. Nicméně Německo je mezi evropskými zeměmi lídr v pomoci Ukrajině, jak vojensky, tak finančně. Tím pádem je to negativní zpráva, ale naštěstí nemá zásadní rozsah.

V téhle souvislosti ještě krátce k další aktualitě. Česká armáda obnovuje po čtyřměsíční pauze výcvik ukrajinských vojáků ve výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku. Do pětitýdenního cvičení se tentokrát zapojuje asi 100 Ukrajinců. Jde o druhé z plánovaných letošních rotací ukrajinských vojáků. Co je čeká, do jaké míry je může tato zkušenost připravit na reálnou bojovou situaci na frontě?
Výcvik, který poskytuje česká armáda, je součástí společného úsilí evropských zemí při podpoře Ukrajiny.

Tedy je to koordinováno s dalšími spojeneckými zeměmi a neúčastní se toho jenom Češi. Velmi širokou podporu během výcviků poskytuje například Polsko.

V minulosti byl výcvik zaměřen hlavně na mechanizované jednotky a u nás Ukrajinci dostávali základní výcvik a sladili se až na úrovni praporu. Doplněním byl i výcvik specialistů jako jsou pyrotechnici nebo zdravotníci. Tam už se nejednalo o základní výcvik, ale o upgrade na současné operační prostřední.

Třeba u pyrotechniků se vychází z toho, jaké mají aktuálně zkušenosti a jaké jsou nové systémy. Takže abych to shrnul, u pěchotních jednotek se jedná o základní a pokračovací výcvik a u specialistů jde o výcvik odborný.

Rozhovor s Otakarem Foltýnem si můžete také poslechnout, audio najdete nahoře ve článku. 

Vladimír Kroc, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme