Američané přemýšlejí, jak se stáhnout z Iráku
Zatímco v Iráku je na každodenním pořádku brutální sektářské násilí, ve Spojených státech se nejvyšší političtí a vojenští představitelé potýkají s tím, jak z oblasti stáhnout americké vojáky. Prezident George Bush dnes bude v Texasu jednat o dalším postupu v Iráku s ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou, viceprezidentem Dickem Cheneym, nový ministrem obrany Robertem Gatesem a dalšími představiteli.
Američtí představitelé si uvědomují, že odsun koaličních vojáků bude mít velké důsledky pro celou oblast. Pozorovatelé tady situace často srovnávají s americkým odsunem z Vietnamu, kde tehdy komunisté okamžitě v opuštěných částech země zavedli brutální represe proti opozici a nastolili totalitní režim. V Iráku jde navíc o samotnou existenci země jako takové. Sektářské násilí totiž hrozí úplným rozdělením země na šíitskou, sunitskou a kurdskou oblast nebo nezávislý stát.
Paradoxně s výjimkou Íránu nikdo doopravdy stažení koaličních jednotek, hlavně odsun Američanů, nepodporuje. Sýrie samozřejmě navenek kritizuje Spojené státy, ale odchod Američanů není v jejím zájmu. Pokud by totiž násilí vedlo k rozpadu Iráku, vznikl by poprvé Kurdský stát, a to by určitě vedlo k odstředivým tendencím kurdské menšiny v samotné Sýrii. A před stejným problémem stojí také Turecko.
Asi nejvíce kontroverzní je ve Spojených státech otázka vyjednávání s Íránem. Bush jasně řekl, že s Íránem není možné jednat, dokud se nevzdá jaderného zbrojení. A v tom Bushova administrativa, nebo určitě prezident Bush neustoupí. Jaderné zbraně Íránu totiž ohrožují okolní země, Izrael, ale i Evropu a do budoucna samozřejmě i Ameriku. A tady má americký postup jakousi neveřejnou podporu i okolních arabských zemí. Hegemonistickou politiku prezidenta Ahmadínežáda a jaderné nebezpečí sleduje s obavami hlavně Saúdská Arábie a další arabské země. Ty se navíc obávají i vývozu šíitského extrémismu, který teď sužuje právě Irák.
Schůzka na texaském ranči prezidenta Bushe je jednou ze závěrečných etap práce Bushovy administrativy na základní americké strategii. Američané se zřejmě ještě pokusí aspoň nárazově potlačit extrémisty, aby co nejvíce ulehčili nezáviděníhodnou situaci vládě premiéra Al-Malíkiho. Hlavně Pentagonu chce dočasné zvýšit počet amerických sil v celé oblasti a také posílit bojeschopnost iráckých vládních jednotek.
Nový americký ministr obrany Gates ale vzhledem k vnitropolitické situaci volí metodu vytváření jednotek rychlého zásahu. Jednou z nich by měla být i nová americká brigáda o síle tří tisíc mužů. Ta už ale nebude vyslána přímo do Iráku, ale začátkem ledna se přesune do sousedního Kuvajtu.
