I 40krát za den se zákazníci v malém obchodě uprostřed městečka Talkeetna ptali po kocourovi jménem Stubbs. Majitelka Lauri Stecová ho vypiplala z malého kotěte. Už tehdy, před 20 lety, ho tu lidé zvolili starostou.

Sice ne oficiálně, protože malé město tenhle úřad ani nemá, to ale místním nevadilo. Naopak, když přijeli turisté, domácí je s gustem posílali do obchodu, ať se tam na starostu zeptají.

Kocour Stubbs dodržoval v úřadě některá železná pravidla. Do obchodu, kde žil, nesměli žádní psi, a on zas na oplátku jen tak nesměl ven. Když před pár lety obchod kupovala nová majitelka Stephanie Endersová, kocour byl součástí celé transakce.

„Bez něj by to tu vypadalo úplně jinak, celé město i náš obchod. To on to tu všechno řídí,“ vyprávěla.

O kocouru Stubbsovi točily reportáže i ty největší americké televize. Když umřel, nasadili lokální novináři smuteční tón a drželi chvilku ticha. Do celostátních médií se Stubbs dostal, když ho před čtyřmi lety napadl a zranil pes. I loni, kdy se po facebooku šířila falešná zpráva o tom, že umřel.

V recesistické kampani dokonce jednou místního kocoura nechali kandidovat do Senátu. O tom, že by z úřadu starosty odstoupil, ale jeho majitelka nechtěla ani slyšet.

Stubbs inspiroval podobná kočičí hnutí i jinde ve světě. Třeba v sibiřském městě Barnaul žije kocour Barsik. Ten měl původně v Barnaulu také aspirovat na starostovo křeslo, prý jako jediný nezkorumpovaný politik. Nakonec přes sociální sítě oznámil kandidaturu na post ruského prezidenta v roce 2018.

Teď po smrti aljašského kocoura ten ruský navrhl, že se jako prezident zasadí o to, aby se Aljaška stala po 150 letech zase součástí Ruska. Na prezidenta prý bude kandidovat s heslem: „Pro mě by nehlasovala jedině myš!“

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít