Tlaku stranických kolegů na rezignaci čelil před volbami i britský premiér
K parlamentním volbám se schyluje nejen v Česku, ale i v Británii. I tam nedávno čelil předseda nejsilnější parlamentní strany a premiér Gordon Brown tlaku některých svých stranických kolegů, aby z funkce odešel.
Podnět k sesazení lídra vládních labouristů několik měsíců před volbami vzešel od části poslanců Labouristické strany, kteří se domnívali, že s Gordonem Brownem v čele je strana nevolitelná a že nezvítězí v příštích parlamentních volbách.
Podle spolupracovníka ČRo v Británii Ivana Kytky část vedení Labouristické strany také ‚odpuzoval‘ Brownův styl vládnutí, který byl v ostrém kontrastu se stylem jeho předchůdce Tonyho Blaira. Jeho veřejné projevy nezískávaly žádnou pozornost a neuměl oslovit britské voliče.
Politickou kulturu v Británii přiblížil Ivan Kytka v Ozvěnách dne Radiožurnálu
Nakonec ale v Labouristické straně, která v předvolebních průzkumech ztrácí na svého hlavního soupeře - zvítězil pud sebezáchovy a Brown svoji pozici uhájil. Roli v tom hrál i fakt, že labouristé v dané chvíli, kdy se o puči jednalo, neměli za současného lídra náhradu.
Možná zafungovala i určitá tradice - Labouristická strana totiž tradičně nerada mění své lídry, zejména v předvolebním období. Je v tomto ohledu do určité míry konzervativní a má obavy, že voličům takový vládnoucí styl nevyhovuje.
Kdyby v Británii vypukla aféra podobná té, která se v posledních dnech rozvířila kolem předsedy ODS Mirka Topolánka, její vyústění by podle Ivana Kytky pravděpodobně bylo jiné. V Británii, která má zcela odlišnou parlamentní, kulturní a politickou tradici, si totiž politický lídr něco podobného nemůže dovolit.
„Pokud by si to dovolil, tak by patrně hned po vypnutí mikrofonů musel oznámit svou rezignaci. Na druhou stranu, na rozdíl od České republiky není v Británii po takových výrocích ani poptávka a média by je možná tak vášnivě nešířila,“ uzavřel Ivan Kytka.
