Odbornice na Blízký východ: Politika Izraele je schizofrenní
Na Blízkém východě se podařilo obnovit nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Zprostředkoval je americký zvláštní vyslanec George Mitchell. Palestinci oznámili obnovu nepřímých jednání v neděli, ale už v pondělí přišly zprávy o nových komplikacích. Problémem je izraelská výstavba ve východním Jeruzalémě.
Nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Palestinci začaly v březnu, ale skončily ve slepé uličce kvůli sporu o výstavbu šestnácti set nových izraelských domů ve východním Jeruzalémě. Palestinci si totiž na tuto oblast dělají nárok. Izrael ale trvá na tom, že Jeruzalém je nedělitelné hlavní město.
I v tomto problému ale došlo k menšímu průlomu. Izrael totiž podle Bílého domu souhlasil s tím, že v této východojeruzalémské čtvrti Ramat Šlomo nebude dva roky stavět. Je tedy otázkou, proč se tento spor nedaří překonat.
„Jde především o to, že izraelská politická scéna je poměrně nejednotná a nemá úplně jasno, jak vlastně k problematice východního Jeruzaléma přistupovat. Na jednu stranu si vláda Benjamina Netanjahuja uvědomuje, že tato výstavba Západ provokuje, na druhé straně však působí domácí tlaky, které dělení Jeruzaléma zcela odmítají,“ popisovala politoložka Irena Kalhousová.
„Jo to hodně schizofrenní politika, pokud chce Benjamin Netanjahu udržet křehkou vládní koalici, tak musí opravdu hrát na obě strany. Ve východním Jeruzalémě se už dva měsíce nestaví, ale starosta tohoto města občas prohlásí, že se stavět začne. To samozřejmě vzbudí negativní reakci,“ dodala politoložka.
Jakou roli má Egypt?
Zpravodajové BBC v této chvíli odhadují, že přímá jednání by mohla být obnovena tak za čtyři měsíce. Naposledy se podobně jednalo před dvěma lety, tenkrát tuto křehkou komunikaci narušila izraelská ofenziva v pásmu Gazy na konci roku 2008.
„Je důležité, že Američané tato nepřímá jednání bedlivě sledují a že pokud budou mít pocit blokace některé ze stran, tak to velice jasně a otevřeně řeknou. Jak Palestinci, tak Izraelci se tedy musí obávat, aby nebyli nařčeni z toho, že se zkrátka domluvit nechtějí. Podle mého názoru však bude hlavně záležet na Palestincích, jejich požadavky jsou totiž nesmírně tvrdé a ostré. Uvidíme, jestli k přímým jednáním vůbec dojde,“ pokračovala Kalhousová.
Celou záležitost navíc komplikuje i vyostřený vztah dvou hlavních palestinských frakcí Hamasu, který ovládá pásmo Gazy, a Fatahu, jež působí na západním břehu Jordánu. Důležitým hráčem v tomto konfliktu je Egypt, který se snaží mezi oběma palestinskými hnutími zprostředkovat mír.
„Jednání mezi oběma frakcemi trvají už dlouhá léta, zatím však k žádným pozitivním výsledkům nedospěla. Egypt hraje v této komunikaci velmi důležitou úlohu, myslím si však, že už to ale není ten Egypt z před dvaceti let. Ekonomicky ta země není tak silná, politicky už také nebudí respekt, a do hry se tak dostávají jiné státy jako Turecko nebo Saudská Arábie,“ doplnila Kalhousová.
Problém také je, že egyptský prezident Husní Mubarak má už 82 let a příští rok se zde mají konat prezidentské volby. Zatím také není jasné, jestli bude znovu kandidovat nebo kdo by se mohl případně stát jeho nástupcem.
„Mubarak není příliš oblíben, jeho odpůrci mu vyčítají velkou náklonnost ke Spojeným státům. On se hlavně obává toho, aby se nepokoje z Gazy nepřenesly do Egypta, a proto straní Fatahu. Pokud se rozhodne už nekandidovat, tak možným nástupcem by mohl být jeho syn a je otázka s jakou politickou představou do funkce nastoupí,“ konstatovala politoložka.
Dalším z významných činitelů v blízkovýchodních záležitostech je Evropská unie. Ta dává velké finanční prostředky převážně palestinským územím, a je tak brána spíš jako 'bankéř' celého konfliktu. Hlavní slovo tak mají Spojené státy.
„Evropská unie to má komplikované kvůli své nejednotné zahraniční politice, některé státy jsou proizraelské a naopak. Zatím také nemá nástroje, jak svá politická rozhodnutí prosadit. Unie je důležitým hráčem v celém konfliktu, ale rozhodně ne tak důležitým jako Spojené státy americké,“ uzavřela Irena Kalhousová - politoložka, která se specializuje na oblast Blízkého východu.
