‚Kolumbie se vrátí do války.‘ Mírovou dohodu s FARC voliči v referendu těsně odmítli
Kolumbijci v nedělním referendu těsně odmítli mírovou dohodu vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - FARC. Pro dohodu se vyslovilo 49,8 procenta voličů a proti 50,2 procenta. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly, že dohodu podpoří téměř dvě třetiny voličů. K volebním urnám navíc přišlo jen 37 procent voličů, zemi totiž zasáhly přívalové deště. Kolumbijský prezident po sečtení hlasů výsledky uznal. Mírová dohoda měla ukončit víc než půl století trvající krvavý konflikt.
Překvapení a pro mnohé šok. Výsledek referenda uvrhnul Kolumbii do nejistoty. Sám kolumbijský prezident Juan Manuel Santos předem prohlašoval, že neexistuje žádný plán B.
‚Kolumbie se vrátí do války.‘ Mírovou dohodu s FARC voliči v referendu těsně odmítli. Situaci v zemi sleduje zpravodaj David Koubek
Mírovou dohodu podpořily hlavně regiony na pobřeží Tichého oceánu a Karibského moře, kterých se konflikt pořád dotýká. Vnitrozemské oblasti, které armáda osvobodila za vlády bývalého prezidenta Alvara Uribeho, hlasovaly převážně proti smlouvě. Uribe dohodu dlouhodobě odmítá a členy FARCu označuje za teroristy.
Odpůrcům se nelíbily přílišné ústupky pro levicové povstalce. Problematické bylo především to, že členové FARCu měli uniknout běžným trestům za zločiny jako zabíjení nebo únosy. Zbývajících asi sedm tisíc ozbrojenců FARCu se zavázalo složit zbraně či ukončit drogový byznys. Výměnou za to se měli postupně začlenit do společnosti a vytvořit politickou stranu.
„Hlasoval jsem ne. Nechci učit mé děti, že vše může být odpuštěno," řekl agentuře Reuters 35letý Alejandro Jaramillo, kterého rozčílilo právě to, že rebelové nebudou souzeni.
Obě strany chtějí dál usilovat o mír
Prezident Santos už výsledek referenda uznal. Zároveň ujistil, že oboustranný klid zbraní bude nadále platit. Hned na zítra chce podle svých slov svolat všechny politické strany, odpůrcům mírového paktu prý bude naslouchat.
Diplomaté společně se zástupci levicových povstalců pak budou o dalším postupu mluvit na Kubě, kde se už předtím čtyři roky složitě vyjednávalo. Otevřenost k dalším rozhovorům naznačil i vůdce FARC Rodrigo Londono.
„FARC si zachová svou ochotu k míru. Budoucnost chceme stavět jen slovy, a ne zbraněmi. Kolumbijskému lidu, který sní o míru, vzkazujeme, že se na nás může spolehnout. Po tomto výsledku nás jako hnutí čeká ještě větší výzva. Musíme být silnější, abychom zajistili stabilní a trvající mír,“ oznámil Londono.
'Zloba a vztek nás nikam nedostanou.' Kolumbijský politik byl 7 let v zajetí FARC, mírovou dohodu ale schválí
Číst článek
Pakt podepsali před týdnem kolumbijský prezident Santos a šéf povstalecké skupiny FARC Londono. Měl ukončit konflikt trvající od roku 1964, ve kterém zemřelo na 220 tisíc lidí, miliony Kolumbijců musely opustit domovy. Rozhovory o ukončení nejdelší války v Latinské Americe nabraly na obrátkách koncem roku 2012.
„Dojednané podmínky jsou mnohostranným kompromisem. Vyjednávání, která začala už před čtyřmi lety, rozhodně nebyla snadná. Příměří, kdy vláda a povstalci proti sobě přestali střílet, bylo uzavřeno až v červnu tohoto roku,“ přiblížil před časem Jan Němec, odborník na Latinskou Ameriku z Katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.
Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo, tedy Přesná rána. Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 tisíc členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.
