Vy jste k původní variantě novely měl výhrady. Jak jste tedy spokojený s tím, co ve středu schválili poslanci?
Myslím si, že v návaznosti na připomínky, které jsme v průběhu loňského roku měli, ministerstvo spravedlnosti zareagovalo dobrým způsobem.

Zapracovalo naše výhrady a varianta, která byla včera schválena, je dle mého názoru nejlepší verzí, které je možné při aktuální politické konstelaci dosáhnout. Takže si myslím, že je to dobrý výsledek.

Až bude nová definice znásilnění zavedena, co se změní na rozhodování soudu?
Nejdůležitější změnou je rozhodně rozšíření trestních jednání o situace, kdy oběť vyjádří svoji vůli. Řekne, že nechce nějakou sexuální aktivitu, vyjádří se třeba slovně a prohlásí: ne, nechci.

V současnosti soud často přistupuje k podobným situacím jako k nedostatečně trestným. Aby takové jednání bylo trestné, je nutné prokázat bezbrannost či nějakou formu donucení oběti. V tomto ohledu dochází ke změně: ne znamená ne.

Na základě evropské judikatury bychom již měli trestat i tyto případy, nicméně tuzemská soudní praxe se k řešení příliš nedostávala a policie podobné případy odkládala právě proto, že v jednání neviděla trestnost.

Rozhodnutí Sněmovny tedy vnímám především jako jasný signál, co může a má být stíháno jak vůči společnosti, tak vůči orgánům trestně činným v trestním řízení.

Soudy tedy budou případy znásilnění posuzovat jednoznačně. Znamená to pro vás jako pro advokáty obětí snazší práci?
Řekl bych, že nám to práci určitě může ulehčit. Na druhou stranu se dá předpokládat, že případů znásilnění může mírným způsobem narůst. Takže nám to práci i přidá.

Vraťme se ještě k rozhodování soudů. Poslankyně Starostů a nezávislých Barbora Urbanová, která se na nové schválené definici znásilnění podílela, ve středu pro Český rozhlas Plus řekla, že hledá cesty, jak by stát měl motivovat soudce, aby se vzdělávali i v této oblasti. Máte představu, jak by se dal judikát Ústavního soudu, ze kterého to vychází, překonat?
Nějaké představy bych měl. Nicméně to je momentálně věc ministerstva spravedlnosti, aby dokázalo připravit nějakou variantu dialogu s justicí tak, aby systém vzdělávání byl dostatečný.

Musí zaručit, že moc výkonná nebude nepřiměřeným způsobem zasahovat právě do soudcovské činnosti, respektive do jejího vzdělávání.

Pokud bychom se podívali do zahraničí, tak uvidíme, že je nutné soudce v tomto ohledu vzdělávat. Aby mohl soudce soudit násilnou sexuální činnost a podobné agendy, musí mít potřebné vzdělání, které je nutné obnovovat.

Z civilizovaných zemí tedy víme, že lze systémy nastavit tak, aby byl princip soudcovské nezávislosti dodržen.

Lukáš Matoška, tlc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít