Zeman se obrátí na Nejvyšší správní soud. V kauze nejmenování profesorů podá kasační stížnost
Prezident Miloš Zeman se bude bránit proti rozsudku, který pravomocně zrušil jeho rozhodnutí o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory. Podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, uvedl ve čtvrtek právník Hradu Marek Nespala. Podle něj jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity.
Pražský městský soud koncem dubna pravomocně zrušil prezidentovo rozhodnutí o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesory.
Soudci věc prezidentovi vrátili k dalšímu řízení s tím, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování.
Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.
Soud zrušil Zemanovo rozhodnutí nejmenovat Ošťádala a Fajta profesory. Zasáhl by jím do nezávislosti škol
Číst článek
'Žádná osobní otázka'
„Netýká se to primárně pouze jmenovacího procesu profesorů, ale vůbec právní povahy úřadu prezidenta republiky. To znamená - není to žádná osobní otázka, ale primárně otázka právní,“ zdůvodnil chystané podání kasační stížnosti Nespala.
Na vznesení stížnosti má Hrad dva týdny, které plynou ode dne doručení rozsudku.
Podle soudu může prezident rozhodnout o nejmenování navrženého kandidáta profesorem jen tehdy, jestliže dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný.
Takové rozhodnutí by však musel odůvodnit, což Zeman neudělal.
Prezidentská odpovědnost
Prezident v kauze argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Senát soudkyně Viery Horčicové však tento výklad Ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.
Donutí soud Miloše Zemana jmenovat profesory proti jeho vůli?
Číst článek
Případ začal na jaře roku 2015, kdy Zeman nepodepsal jmenovací dektert historika Jiřího Fajta, fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera.
Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie.
U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Fajt i Ošťádal se proti Zemanovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl.
