Začíná osmidenní židovský svátek chanuka
Židé začínají slavit svůj tradiční svátek světel chanuku. Během osmi dní si připomínají obnovení bohoslužby v jeruzalémském chrámu po vyhnání řeckosyrských okupantů před více než dvěma tisíci lety. Chanuka vychází z legendy o oleji do svícnu, který stačil na jediný den, přesto vydržel hořet osm dní.
Podle legendy měl jeden džbánek oleje pro chrámový svícen vydržet jeden den. On ale vydržel osm dní, než byl vyroben nový rituální olej. Svátek se připomíná tak, že se každý den zapaluje jedno světlo na osmiramenném svícnu.
Chanuka bývá často srovnávána s Vánocemi, kromě časové shody je ale společným prvkem především světlo. Zapalování svíček na vánočním stromečku ovšem s autentickou křesťanskou tradicí nesouvisí.
Židé si sice také dávají dárky, ale jde o poměrně novou tradici. Vliv křesťanského prostředí způsobil, že se židovské děti nechtějí cítit ošizené a dárky si časem vymohli.
Chanuka patří k takzvaným historickým svátkům a vychází z historických událostí. Ve druhém století před občanským letopočtem řecká dynastie Seleukovců obsadila Svatou zemi a došlo k válce. Pod vedením makabejských židé válku vyhráli, po letech bojů byl znesvěcený jeruzalémský chrám vyčištěn a podle legendy se v něm našel džbánek oleje, který se zapaloval na tom sedmiramenném chrámovém svícnu.
„Plamen byl zažehnut jako symbol, že je chrám otevřen bohoslužbě. Podle legendy se stal zázrak a olej, který by měl vydržet na jeden den, hořel zázračně osm dní. Osm dní totiž trvala příprava toho nového oleje. Odtud je symbolika osmičky – každý den se zvláštním na osmiramenném svícnu zapaluje jedno světlo a až osmý den hoří osm světel,“ vysvětluje ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
„Každý den se přidává jedno světlo, tím se symbolicky ukrajuje z hájemství tmy, toho světla je stále více. Světlo je symbolem duchovnosti, dobra, všeho pozitivního, co si můžeme představit,“ upřesnil Pavlát.
Židé během chanuky také připravují speciální jídlo související s legendou. Jde o pochutiny smažené ve velkém množství olivového oleje, například koblihy či bramboráky.
Svátek připomíná odhodlání předků, vybízí k rozjímání o událostech a dějinách. Souvisí s ním také velké množství obřadů a zvyků, některé jsou rodinného rázu, jiné jsou společné.
V průběhu svátku se ke každodenním modlitbám přidávají zvláštní dodatky, neplatí žádný zákaz práce nebo činnosti jako při jiných židovských svátcích. Lidé chodí do zaměstnání jako obvykle, ale můžou například odcházet dřív, aby stihli zapálit světla při soumraku. V Izraeli jsou během chanuky zavřené školy, přestože k tomu není žádný náboženský důvod.
