Výběr z médií: očkovací centra na českých univerzitách, zájem o bílá vejce a vertikální farmy
Na českých univerzitách by mohla vzniknout nová očkovací centra. Téma pro Deník N. Bílých vajec by díky omezení klecových chovů mohlo být v budoucnu více, píše regionální Deník. Hospodářské noviny se věnují riziku vzniku trombózy a embolie u mladých lidí, kteří prodělali covid-19. A týdeník Ekonom informuje o přibývajícím množství tzv. vertikálních farem v Česku. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Deník N
Tuzemské univerzity uvažují o spuštění vlastních očkovacích center - chtějí totiž urychlit vakcinaci akademiků. Tématu se věnuje Deník N. Vysoké školy proto v současnosti sestavují seznamy zaměstnanců, kteří by mohli být naočkovaní prioritně.
V té době se kupoval v podstatě zajíc v pytli, vysvětluje Prymula, proč nebylo objednáno více vakcín
Číst článek
Nová očkovací místa by do budoucna mohla vzniknout třeba v prostorách lékařských nebo zdravotnických fakult. Jak řekl Deníku N rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička, část kapacit by mohli zajistit i smluvní lékaři, které má každá vysoká škola. O výhradní očkování akademiků v současnosti usiluje i Univerzita Karlova nebo brněnská Masarykova univerzita.
Mf Dnes
Když na poradě štěká pes i šéf - tak zní titulek čtvrtečního deníku Mf Dnes. Ten představuje několik tipů, které by firmám mohly ulehčit online porady, ke kterým většina musela přejít už loni na jaře. Mezi doporučeními je třeba krátká nezávazná konverzace hned na úvod porady nebo určení někoho, kdo bude poradu řídit.
Online porady jsou zároveň produktivnější ve chvíli, kdy se jich účastní menší počet osob. Firmy, které zaměstnávají stovky lidí by tak porady měly rozdělit na týmy o přibližně patnácti zaměstnancích, píše Mf Dnes.
Hospodářské noviny
Hospodářské noviny se věnují riziku vzniku trombózy a embolie u mladých lidí, kteří prodělali covid-19. Sraženiny, které se můžou objevit až několik týdnů po úplném vyléčení, totiž postihují klidně i třicátníky s mírným průběhem onemocnění. Rizikové skupiny by proto podle lékařů měly preventivně dostat nízké dávky léků na ředění krve.
Dánská studie: Po prodělání koronaviru trvá imunita půl roku, reinfekce hrozí spíše seniorům
Číst článek
Přesná data k tomu, o kolik procent se počet trombóz oproti minulosti zvýšil, nejsou dostupná. Objevují se ale přibližně u třetiny pacientů hospitalizovaných s covidem-19, píší Hospodářské noviny.
Deník
Bílých vajec bude do budoucna přibývat, píše regionální Deník. Důvodem je zákaz klecových chovů, který je stanoven do roku 2027. A právě do podmínek klecových chovů byly šlechtěny slepice, které častěji snáší hnědá vejce - větší zájem je ale, a to každoročně hlavně kolem Velikonoc, spíše o ta bílá. Ta snáší slepice vhodnější na chov ve volném výběhu.
Volných chovů bylo v Česku ke konci loňského roku 35 procent - meziročně to je o jedenáct procentních bodů víc. Zbytek jsou právě klecové chovy. Za běžná vejce tuzemští chovatelé podle regionálního Deníku dostávají přibližně korunu a osmdesát haléřů, za podestýlková vejce z halových chovů to jsou nejčastěji dvě koruny.
Právo
Deník Právo varuje před domnělou záchranou mláďat volně žijících zvířat. Třeba záchranáři v Lesích hlavního města Prahy letos přijali skoro o třetinu více mláďat než loni za stejné období. Lidé by podle záchranářů neměli na mláďata sahat a předtím, než nějaké zvíře ze země seberou, by raději měli zavolat právě na záchrannou stanici, která má nepřetržitý provoz.
Boj o křečky, čápy i sýčka. ‚Poslanec Kott chce zbavit ohrožená zvířata zvýšené ochrany,‘ stěžují si ochránci
Číst článek
Mezi nejčastější zvířata, jaká lidé záchranářům nosí, jsou mláďata veverek, zajíců, kachňata, kosi nebo malé hrdličky. Často jde ale o mláďata, která opouští hnízdo nebo je na místě odložila matka. V Lesích hlavního města Prahy aktuálně pečují o 170 jedinců, píše deník Právo.
Ekonom
V Česku v posledních letech začaly vznikat takzvané vertikální farmy - všímá si toho týdeník Ekonom. Sloužit by měly k zefektivnění produkce potravin, ty se v nich totiž pěstují bez hlíny, v několika patrech nad sebou, a jejich okolní klima upravují počítače.
Největším průkopníkem ve vývoji produkčních skleníků je podle týdeníku Ekonom Nizozemsko, které je druhým největším vývozcem potravin. Na celoevropské produkci mají ale vertikální farmy zatím zanedbatelný podíl. Řada lidí je navíc považuje za nepřirozené a zpochybňuje kvalitu v nich vypěstovaných potravin, dodává Ekonom.