Podle ústavních soudců představitelé města ze Strakonické veřejnosti skutečně uplatnili v kampani své pravomoci a vliv způsobem, který poškodil politickou konkurenci. Šlo zejména o propagaci na výlepových plochách a ve zpravodaji. Krajský soud se ale podle Ústavního soudu dostatečně důkladně nezabýval mírou, v jaké mohlo narušení politické soutěže ovlivnit výsledek voleb a rozdělení mandátů. To musí nyní napravit a postupovat podle novějšího algoritmu. Zákon totiž nyní pro zásah vyžaduje hrubé a reálné ovlivnění výsledku voleb, nejen potenciální vliv.

Ústavní soud upozorňuje, že svým rozhodnutím nepředjímá výsledek řízení ve věci samé, zdůraznil soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Stížnost kromě Strakonické Veřejnosti podali také starosta Břetislav Hrdlička, dále město Strakonice a jeho rada. Ústavní soudci ale vyslyšeli především argumenty Strakonické Veřejnosti, která poslední volby ovládla. V roce 2014 získala 28,9 procenta a místo starosty pro Hrdličku, loni už měla 51,2 procenta a obsadila 16 z 21 křesel v zastupitelstvu.

Jeden z neúspěšných kandidátů Karel Jánský (Změna pro Strakonice) se ale po komunálních volbách obrátil na krajský soud. Tvrdil, že v radničním zpravodaji, na výlepových plochách i sloupech lamp bylo hnutí Strakonická Veřejnost zvýhodněno. Krajský soud pak dospěl k názoru, že v kampani skutečně byla potlačena svobodná soutěž politických subjektů. Ve většině bodů Ústavní soud potvrdil závěry krajského soudu.

Rozhodnutí krajského soudu znamenalo pro Strakonice nutnost volby zopakovat. Ministerstvo vnitra počítalo s termínem letos v březnu, nicméně Ústavní soud ještě před koncem loňského roku přiznal podané stížnosti odkladný účinek. Místo opakování voleb tak Strakonice čekaly na dnešní nález Ústavního soudu.

Město dodnes vede rada z minulého volebního období, ovšem s omezenými pravomocemi. Město si nemohlo schválit rozpočet na tento rok, zatím hospodaří v rozpočtovém provizoriu.