Putin je přesvědčený, že Západ okupuje Ukrajinu a místní vláda je loutková, vysvětluje rusista Glanc
Srocování ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou znepokojuje státníky napříč Evropou i amerického prezidenta. Podle rusisty a vysokoškolského pedagoga Tomáše Glance je ale Vladimir Putin přesvědčen o tom, že je to právě Západ, který působí na Ukrajině nepřátelsky vůči Ruské federaci: „Je to něco, co ve svém eseji nazval projektem Antirusko – má jít o to vyvolat k Rusku nenávist.“
Podle tohoto výkladu je Ukrajina obětí manipulace Západu. „Vladimir Putin je přesvědčený, že Ukrajina je okupována Západní Evropou a Spojenými státy. Že Ukrajina není samostatný stát, ale jakási loutková nomenklatura západního světa, který vyvolal převrat, revoluci na Majdanu. A že došlo k nucené změně identity,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus Glanc.
„Zajímavý je ještě určitý demografický moment – samostatná Ukrajina představuje pro nynější ruské vedení hrozbu, že se zmenší počet představitelů takzvaného ruského národa. Do něj má patřit kromě Ruska také Bělorusko a Ukrajina,“ dodává.
Vyostření situace, ke které od poloviny prosince 2021 došlo, už v zásadě splnilo jeden z cílů Kremlu – vrátit Rusko do pozice světové supervelmoci, komentuje rusista Glanc.
„Prezidenti evropských států a hlava USA denně telefonují a řeší cvičení na rusko-ukrajinských hranicích. Už to je triumfální.“
Tomáš Glanc
„Po této linii už celá kampaň byla úspěšná. Několik týdnů jsme svědky toho, jak si prezidenti nejdůležitějších evropských států a hlava USA denně telefonují a řeší cvičení na rusko-ukrajinských hranicích. Už tento moment je triumfální.“
Rusista ale připomíná, že Putinovi nejde jen o pozici Ruska v mezinárodní politice.
„Ve hře je status Ruska, tedy o kulturně-civilizačně-etnický status, který vychází z ideologií 19. století. Zároveň je tu energetická situace. A celá tato kampaň začala ve chvíli, kdy Německo mělo novou politickou elitu a z ruského hlediska měla být slabá, nerozhodná,“ shrnuje Glanc.
Plán neexistuje
Pokud jde o další kroky Kremlu, Glanc se domnívá, že neexistuje žádný předem daný plán.
„V krátkodobé perspektivě se uvidí, čeho se podaří dosáhnout – zda rozvrátit jednotu Západní Evropy, přimět další státy, aby uvažovaly o vystoupení z Evropské unie, nebo rozklížit relativní jednotu ukrajinského vedení.“
Host Barbory Tachecí proto apeluje na politiky, aby neopomíjeli možná rizika, která se dotýkají i dalších států. „To, co je trestuhodné, je ignorantství. Ukrajina je velice blízko. I na našem území máme spoustu ukrajinských spoluobčanů.“
Za správný postoj považuje Glanc demonstraci ozbrojené síly. „Ozbrojená solidarita je naprosto na místě. S politikou appeasementu máme v Evropě špatné zkušenosti,“ připomíná.
Černý Petr
Ruský generálplukovník v záloze Leonid Ivašov otevřeně vyzval prezidenta Putina, aby se zřekl „zločinné politiky provokování války“ a odstoupil. Přestože v zemi panuje atmosféra strachu a za projevy kritiky hrozí perzekuce, Ivašov se podle Tomáše Glance o svůj život bát nemusí. „Je to člověk, který nemá žádný relevantní vliv na dění ve veřejném prostoru,“ vysvětluje Glanc.
Obecně ale platí, že „černý Petr“ v podobě pronásledování může padnout prakticky na každého, upozorňuje rusista. Právě tak je totiž budováno ovzduší strachu a obav.
„Stačí, když se to stane jednotlivcům – politických vězňů v Rusku není obrovské množství. Ale atmosféra je poznamenaná tímto vědomím o bezpráví a vědomím, že není možné se právní cestou ospravedlnit nebo hájit.“
