V prvních zónách Národního parku Šumava se v dohledné době kácet nebude
V prvních zónách Národního parku Šumava se nebude v dohledné době kácet. Souhlas ministra životního prostředí není dostačující a ředitel Národního parku ještě potřebuje výjimku. Tu ale kvůli k procesním lhůtám nezíská tak brzy, aby mělo smysl proti kůrovci zakročit. Radiožurnálu to potvrdil náměstek Správy Národního parku Jiří Mánek.
Ředitel Správy Národního parku Šumava Jan Stráský požádá o výjimku ve středu. Řízení ale potrvá týdny a to přesto, že výjimku opět uděluje Správa Národního parku Šumava. Navíc do řízení se jako účastníci přihlásí i odpůrci těžby. "Každopádně s tím počítáme a vzneseme naše argumenty," říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Podle náměstka Správy Jiřího Mánka nebudou mít zásahy proti kůrovci skoro žádný smysl a letošní jaro je na likvidaci brouka v prvních zónách pozdě:
„Kůrovec je ve stádiu hnědého brouka a opouští jím napadané stromy minulý rok na podzim, proto asanačních zásahů v dosud bezzásahových prvních zónách nebude uděláno mnoho, pakliže vůbec nějaké udělané budou. Letošní jaro, díky průtahům a někdy možná i zdržováním, toho pan ředitel Stráský v první zóně moc neudělá.“
Na ředitele parku Jana Stráského se dnes dopisem obrátilo i ekologické hnutí DUHA. Jeho ředitel Petr Machálek řekl, že je zapotřebí získat i posudek vlivu plánovaného kácení na vzácnou přírodu, která je součástí soustavy Natura 2000. Dokument má odpovědět na otázku, zda proměna těchto míst v holiny skutečně nadělá menší škody, než kdyby se ponechala přírodě:
„Týká se to například divokých lesů kolem Ptačího potoka, takzvané Zelené cesty v Modravských lesích, části kaňonů řeky Křemelné, na Hraničníku a Radvanovickém hřbetu. To jsou místa, která musí projít posouzením, zda-li je tam vůbec možno kácet tak, jak si představuje pan ředitel Stráský. To, že se na určitém místě nechá přírodě volný proces je dobře, myslí si Machálek. „Do národního parku tyto procesy patří."
Do sporu dnes vstoupil i předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg, který kritizoval ředitele národního parku. „Myslím, že je nejnutnější, aby se tam zase dostali ke slovu přírodovědci," narážel Schwarzenberg na skutečnost, že Jan Stráský snížil počet členů Vědecké rady Národního parku.
Zásahy proti kůrovci v prvních zónách naopak podporují starostové šumavských obcí. Chtějí přesvědčit politiky, aby situaci v národním parku začali řešit. Do Sněmovny a Senátu přinesou ve středu petici za záchranu Šumavy, kterou podepsalo 13 tisíc lidí. Podle šéfa Svazu obcí Národního parku Šumava Jiřího Hůlky jsou lidé znepokojeni současnou situací:
„Velkým vědeckým experimentem odumírají největší plochy lesů ve střední Evropě a lesní ekosystémy jsou ponechány napospas kůrovci."
