Ústavní soud se zastal otce, který se domáhal střídavé péče o děti
Otec, který se marně domáhal střídavé péče o své děti, našel zastání u Ústavního soudu. V době, kdy se rozváděl se svojí manželkou, žil v Anglii. Soud proto svěřil děti do péče matky. Předloni se ale muž přestěhoval zpátky do Česka, justice přesto děti ponechala v péči matky.
Zdůvodnění verdiktu tehdy znělo, že návrat otce není tak zásadní změnou poměrů, aby odůvodnila novou úpravu výchovy. Podle ústavních soudců to však byla chyba.
Soudkyně-zpravodajka Kateřina Šimáčková zdůraznila, že střídavou péči si přál starší syn i kolizní opatrovník, který má na starosti péči o děti.
„Ústavní soud poukázal na to, že zájem dítěte a přání dítěte je určitě víc než jakási stabilita výchovného prostředí, která sama o sobě žádnou speciální hodnotou není,“ uvedla soudkyně-zpravodajka.
Spor tak musí znovu řešit Okresní soud v Ostravě.
Ústavní soudci už v červnu konstatovali, že střídavá péče o děti by měla být spíše pravidlem než výjimkou. Podle nich je v zájmu dítěte, aby bylo vychováváno oběma rodiči.
Na téma střídavá péče diskutovali Aleš Hodina, provozovatel portálu Střídavka.cz a psycholog Karel Humhal
Ústavní soud, který tehdy řešil dva konkrétní spory, rozhodl, že soudy by se měly ke střídavé péči přiklánět ve všech případech, kdy jsou oba rodiče způsobilí starat se o děti a projeví o to zájem.
S názorem Ústavního soudu souhlasí dětský psycholog Václav Mertin, podle kterého by se střídavá péče o děti měla zvažovat jako první varianta po rozchodu rodičů.
„Samozřejmě si uvědomuji, že to rozhodování je vždycky složité. Těch proti je celá řada; ve chvíli, kdy třeba rodiče jsou z nějakých důvodů od sebe 300 kilometrů a dítě by mělo chodit do dvou škol, tak to bych pokládal za obrovské zvěrstvo ve vztahu k dítěti. Ale zvažování této možnosti jako první verze bych pokládal za naprosto samozřejmé,“ poznamenal psycholog.