ÚS: Policie může odebírat sliny a vlasy podezřelým i bez jejich souhlasu
Policie by měla mít možnost odebírat podezřelým vzorky vlasů, slin a pachových stop, které by mohly vést k vyjasnění případů, i proti vůli zadržených osob. Stojí to v rozhodnutí, které Ústavní soud zveřejnil na svých webových stránkách. A které není úplně v souladu s některými předchozími nálezy této instance.
„Ústavní soud tyto věci rozhoduje ve čtyřech tříčlenných senátech a názor na tuto problematiku se v minulosti lišil. Proto plénum ÚS využilo proceduru, kterou předvídá zákon o Ústavním soudu a rozdílné právní názory jednotlivých senátů stanoviskem pléna sjednotilo,“ vysvětlil v Ozvěnách dne generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek důvod, proč se soudní plénum otázkou znovu zabývalo.
Ústavní soud podle něj řešil pouze dílčí otázku, zda sejmutí pachových stop, odstřižení vzorků vlasů nebo takzvané bukální stěry slin představují úkony, ke kterým může být podezřelý donucován i proti své vůli.
O nálezu Ústavního soudu jsme v Ozvěnách dne hovořili s generálním sekretářem ÚS Tomášem Langáškem, doktorem Martinem Kloubkem z Policejní akademie a Filipem Pospíšilem z Iuridicum Remedium.
„Šlo tedy o aplikaci ústavního práva nebýt donucován k výpovědi proti sobě. Ústavní soud dospěl k závěru, že o jde o natolik neinvazivní úkony do tělesné integrity obviněných či podezřelých, že nevyžadují vlastně aktivní součinnost obviněného, že lze tyto úkony provádět i proti jejich vůli,“ přiblížil.
„To znamená, případný odpor podezřelých nebo obviněných lze překonat nějakým zákonným donucením nebo uložením pořádkových pokut,“ dodal Langášek.
Pravidla se pro policii zásadně nemění
Jak uvedl doktor Martin Kloubek z Policejní akademie, který je soudním znalcem v oboru pachových stop, pravidla, podle nichž mohou policisté postupovat v uvedených případech, se nějak zásadně nemění.
„V současné době pořád platí paragraf 114 trestního řádu. Trestní řád mezi osoby, které mají povinnost poskytnout vzorek k identifikaci osob, vyloženě zahrnuje podezřelého a obviněného,“ uvedl s tím, že policie nebyla v tomto ohledu výrazně omezena.
„Co se týče například odběru pachového vzorku osoby, který nemá invazivní charakter, je dokonce podle posledních kriminalistických standardů nežádoucí, aby se snímače podezřelý dotýkal,“ dodal Martin Kloubek z Policejní akademie.
Jde zatím jen o dílčí nález Ústavního soudu
Filip Pospíšil z nevládní organizace Iuridicum Remedium, který se zabývá ochranou občanských práv, v Ozvěnách dne upozornil, že se jedná o značně dílčí nález Ústavního soudu, respektive o sjednocení dosavadních nálezů, ale pouze u tématu sebeobviňování.
„Tedy posouzením toho, jestli odevzdáním nebo nedobrovolným poskytnutím vzorku se obviněný nebo podezřelý může sebeobvinit, respektive jestli může odmítnout toto poskytnutí s poukazem na to, že existuje právo na odmítnutí sebeobvinění,“ řekl s tím, že problematika je ale daleko širší a Ústavní soud ji v té šíři podle něj nepojednal.
„Nejzásadnější témata související s ochranou soukromí a vůbec úpravou využívání vzorku DNA nás teprve čekají,“ dodal Filip Pospíšil z organizace Iuridicum Remedium.
