Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.

Deeskalace situace se podle Lipavského nedaří. V případě ruské agrese je v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) shoda na rychlé a silné odpovědi, uvedl. Zároveň ale Lipavský věří, že se může podařit situaci vyřešit diplomatickým úsilím. V opačném případě je Česko připraveno podpořit případné ekonomické sankce proti Rusku, zopakoval.

Ve středu vláda projedná darování dělostřelecké munice Ukrajině. Podle Lipavského to je potřeba vnímat jako součást mezinárodního úsilí, jak odradit Rusko od možné agrese. V souvislosti se situací se také v úterý 1. února sejde Bezpečnostní rada státu, řekl v úterý ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS).

Lipavský také připomněl, že 7. a 8. února navštíví Ukrajinu se slovenským a rakouským ministrem zahraničí Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem. „Chceme tím vyjádřit naši plnou podporu vůči ukrajinským přátelům,“ řekl. Navštíví společně linii dotyku, jednat budou s tamním protějškem Dmytrem Kulebou. Do Kyjeva poletí z Bratislavy společně českým vojenským speciálem.

Stahování pracovníků z Ukrajiny

O stažení rodinných příslušníků pracovníků ambasády či přímo části jejích zaměstnanců už rozhodly například Spojené státy nebo Británie. Podle Lipavského zatím krizový štáb ministerstva nevyhodnotil situaci tak, že by mělo totéž učinit Česko. Každý zastupitelský úřad ale má jako svoji povinnou součást plány na případnou evakuaci, dodal.

NATO podle pondělního prohlášení vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států.

Podle Lipavského se o posílení východního křídla NATO jedná. Ministerstvo obrany bylo vyzváno, aby našlo konkrétní možnosti. Česká diplomacie aktivitu podporuje, dodal ministr.„O posílení přítomnosti na východním křídle budou jednat ministři obrany v polovině února. Zvažujeme konkrétní příspěvky, ale detaily nebudeme sdělovat,“ řekla ČTK k možné české podpoře východních států aliance Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Dodala, že kromě pomoci východním spojencům Česká republika také nabídla chemické jednotky do pohotovostních sil velmi rychlé reakce NATO. „Tento prvek chyběl a ČR ukázala, že je připravena plnit své závazky i mimo plán domluvených rotací,“ dodala Zechmeisterová.

Chemické zabezpečení jednotek a ochranu proti zbraním hromadného ničení má v české armádě na starosti 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci. V rámci aliance je tato oblast jednou ze specializací české armády. Čeští chemici byli nasazeni v řadě zahraničních misí včetně operací v Perském zálivu nebo při ochraně olympijských her v Řecku.

Aliance kvůli potřebě rychlé reakce na vývoj bezpečnostních hrozeb před několika lety vytvořila síly velmi rychlé reakce (VJTF), které jsou schopné zasáhnout na pomoc spojenecké zemi během několika hodin či jednotek dnů. Tvoří je brigáda o síle asi 5000 vojáků, které podporují letecké, námořní a speciální síly.

Aliance má dále k dispozici Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force - NRF), což jsou mnohonárodní jednotky, které může aliance v řádu několika dní až týdnů použít kdekoli na světě.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít