Sokolovská uhelná: Kdy skončí uhlí, jasně rozhodl trh. Hnutí Duha: Musí to být dřív než v roce 2038
Až příští vláda rozhodne, kdy Česko opustí uhelné zdroje energie. Uhelná komise doporučila k přechodu na ekologičtější energetiku termín do roku 2038 a vláda to vzala na vědomí. „Bylo by dobré, aby vláda sama stanovila jiný termín, protože tento je nereálný z hlediska ochrany klimatu i z ekonomických důvodů. Musí to být mnohem dříve,“ říká expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. Člen představenstva Sokolovské uhelné Pavel Poc míní, že rozhodne trh.
„To, jaký bude osud uhelné energetiky, už řekl trh. A myslím, že poměrně jasně,“ říká v Pro a proti Českého rozhlasu Plus Poc.
Potřebuje Česko stanovit termín a strategii ústupu od uhlí v energetice, nebo vše vyřeší trh, jak se v tuto chvíli zdá nejen se stoupajícími cenami emisních povolenek?
S tím souhlasí i ekolog Koželouh, který byl členem vládní uhelné komise. Uhlí podle něj skončí dřív než v roce 2038:
„Termín a plán útlumu potřebujeme. Ne proto, aby uhlí skončilo, což se stejně stane, ale aby byl jasný plán pro nahrazování uhelných zdrojů jinými. Také je třeba vyslat jasný signál lidem z uhelného průmyslu a krajům, aby se transformovaly.“
Na tom se pracuje, říká Poc. „Řešíme závazky vůči odběratelům, které nemůžeme nechat bez dodávek, pak závazky vůči našim zaměstnancům, které jsou prioritou. Třetí je závazek vůči krajině a legislativě. Ani jeden z těchto závazků toto rozhodnutí, ať už bude jakékoliv, neovlivní,“ slibuje.
„Pokud bychom u uhlí zůstali i po roce 2030, tak by elektřina stála více. Stát by pak musel uhlí začít dotovat a pak to zase účtovat lidem.“
Jiří Koželouh
A dodává, že Sokolovská uhelná má transformační projekt i financování připraven. „Uhelná komise stanovila rok 2038, nevládní organizace a ministerstvo chtělo 2033, ale západní matky českých bank žádají odchod od uhlí do roku 2030, aby financovaly rozvojové programy.“
Firmě přiznává zásluhy i Koželouh. „Se Sokolovskou uhelnou se snažíme společně hledat cestu ze závislosti na uhlí. Pokud by všechny firmy, které dnes spalují uhlí, postupovaly jako Sokolovská uhelná, tak bychom žádný termín nebo plán od státu nepotřebovali,“ chválí expert hnutí Duha.
Dotované uhlí po roce 2030
Podle Koželouha jsou ale v Česku firmy, které vytvářejí dojem, že uhelná energetika tu bude daleko déle. „Šíří reklamu, že staví nové Počerady, čímž označují drobnou rekonstrukci této elektrárny. Právě v případě Sev.en Energy je opravdu potřeba datum stanovit, protože to vytváří velkou nejistotu a rizika.“
„Také v Národním plánu obnovy je opravdu hodně peněz a věřím, že řada projektů půjde realizovat.“
Pavel Poc
Na nejistotu upozorňuje i člen představenstva Sokolovská uhelná.
„Česká republika zvolila nějakou cestu, Německo jinou: cestu adresného financování transformace konkrétních společností a lokalit, u nás je to spíš dotační soutěž. V Modernizačním fondu Evropské unie je teď velký převis poptávky nad nabídkou, takže jestli budou finance na transformaci stačit, to nevím,“ vysvětluje Poc.
Fond spravedlivé transformace ale chválí. „Je zaměřen na tři uhelné regiony a můžeme diskutovat s vedením krajů o transformaci a zapojit je. Také v Národním plánu obnovy je opravdu hodně peněz a věřím, že zde řadu projektů půjde realizovat,“ říká k financování ústupu od uhlí Pavel Poc.
„Studie ukázala, že pokud bychom u uhlí zůstali i po roce 2030, tak by elektřina stála více, než když ho do toho roku přestaneme využívat. Stát by pak musel uhlí začít dotovat a pak zase účtovat lidem, což je nepředstavitelné,“ upozorňuje na ekonomickou neudržitelnost uhlí v energetice Jiří Koželouh.
