Většina liberálů, minimum pragmatiků. Jak se stavíte k Evropské unii podle voličského testu?
Vyplnili jste test vztahu k EU, který minulý týden přinesl iROZHLAS.cz? Pak vám pravděpodobně vyšlo, že jste městský liberál. Z více než 61 000 vyplněných dotazníků, které se u datového týmu sešly, byla právě tato varianta nejčastější.
Test postoje k Evropské unii, který na základě modelu sociologa Daniela Prokopa a agentury Median připravil server iROZHLAS.cz, vyplnili k minulému pátku čtenáři celkem 61 178krát. Z nasbíraných dat, která jsou anonymní a nelze je nijak propojit s konkrétními uživateli, vyplynulo zastoupení jednotlivých názorových skupin mezi čtenáři.
Proč vás test vyhodnotil jako liberála, když jste anarchokapitalista?
Číst článek
Jak vznikly? „Určité kombinace postojů se typicky vyskytují pohromadě. Našli jsme sedm segmentů, které se dost liší a zároveň pokrývají celé spektrum vnímání EU,“ vysvětlil statistik Medianu Jaroslav Horníček.
Vůbec největší skupinu – 58 procent čtenářů iROZHLAS.cz – tvoří lidé, které test na prvním místě označil za městské liberály. Podle charakteristik z původního výzkumu to bývají mladší, obvykle vysokoškolsky vzdělaní lidé s vysokým ekonomickým, sociálním i kulturním kapitálem.
Městští liberálové netrpí nedostatkem, mají hodně společenských kontaktů, orientují se v kultuře a umí jazyky. Možná i proto cítí prospěch z globalizace a jsou velmi liberální. Důvěřují EU a lokálním institucím, nespokojení jsou s vládou a prezidentem. V celé populaci České republiky přitom do této skupiny patří jen kolem 12 procent lidí.
„Jsou to lidé, kteří si možná neuvědomují, jak výsadní postavení ve společnosti mají, a považují ho za samozřejmé. Čerpají většinu výhod členství v Evropské unii. To ale neznamená, že je stejně dobře jako oni čerpá i zbytek společnosti,“ popsal městské liberály v podcastu Vinohradská 12 sociolog Prokop.
Reformisté a pragmatici
S velkým odstupem následují mezi čtenáři skeptičtí reformisté. Ti jsou vzdělaní, s vysokými kapitály, ale trpí nedůvěrou k fungování Evropské unie – zejména k dotacím ze strukturálních fondů a s nimi spojenými korupčními případy. Mezi čtenáři iROZHLAS.cz jich je 15 procent, v české populaci pak 18 procent.
Nejvíc podreprezentovaná je mezi těmi, kteří test vyplnili, skupina dočasných pragmatiků, tedy starších lidí, kteří sami výhody členství v unii příliš nepociťují a do budoucna považují členství v ní spíše za nevýhodu. Zatímco reprezentativní průzkum jich v celé populaci zachytil 11 procent, u testu iROZHLAS.cz to bylo méně než půl procenta.
Co chcete od unie? Klíčovými výhodami českého členství jsou cestování a studium, ukázala anketa
Číst článek
„U nás je malý konsenzus lidí z různých regionů, různého vzdělání a různých příjmů, že se jim členství v unii vyplatí. V Polsku, na Slovensku, ale i v Maďarsku se ho podařilo vybudovat více,“ všímá si sociolog Prokop.
Většina politiků v Česku podle něj sází na polarizaci společnosti i v otázkách kolem Evropské unie, protože je jednodušší vyvolat obavu z druhé poloviny společnosti s opačným názorem, než vést věcnou debatu o tom, jak by Evropská unie měla, či neměla fungovat.
„Společnost je sociálně hodně fragmentovaná. A na tuto fragmentovanou realitu nasedá polarizující politická debata. Zacílit na segment lidí, kteří tolik necítí přínosy EU, a vysvětlit jim, že – ačkoli třeba nejsou tak velké, jak se říkalo při vstupu – přesto nějaké jsou, je výrazně těžší než je prostě mobilizovat proti nějakému ‚eurohujerství‘,“ říká sociolog.
„A totéž na druhé straně: vyvolat mezi lidmi, kteří jsou homogenně prounijní, debatu o tom, co by unie reálně měla dělat, je výrazně těžší než mobilizovat proti tomu, že tady je ‚špatná‘ polovina společnosti, která si zaslouží odmítnutí. Politická debata se zkrátka snaží lidem vnutit, že jsou jen dvě velké skupiny názorů a že je nutné se k jedné přidat, protože jinak vyhrají nepřátelé. To není strategie jen autoritářů, ale i mnoha liberálů.“
Rozvrstvené skupiny
Kvíz po zodpovězení dvaceti otázek určil, s jakou pravděpodobností se čtenáři zařazují do každé ze sedmi skupin. Kromě zmíněných městských liberálů, skeptických reformistů, profitářů a dočasných pragmatiků to jsou protisystémoví pesimisté, obranáři a vyloučení.
Průměrnému vyplňujícímu přisoudil kvíz 45procentní pravděpodobnost příslušnosti k městským liberálům. Těch, které test označil za primárně městské liberály, je nejvíce - jak ale ukazuje následující graf rozložení všech výsledků v čase, jednotlivé výsledky v kategorii se lišily od nuly až k 93 procentům.
Jak se kvíz šířil i mimo obvyklé čtenáře iROZHLAS.cz, podíl městských liberálů po jednotlivých dnech mírně klesal, celkem ale jen o jednotky procent. U ostatních kategorií byly změny ještě méně patrné a rozptyl příslušnosti výrazně menší. Například v kategorii profitářů (průměr 16 procent) žádný vyplňující nepřesáhl hodnotu 73 procent.
Reformisté blízcí profitářům
Pohled na nejen první, ale i další místa v jednotlivých výsledcích ukazuje, jaké kategorie jsou si blízké. U městských liberálů končila na druhém místě nejčastěji kategorie skeptického reformisty následovaná profitářem. Jen necelé dvacítce vyplnění přiřadil kvíz na druhém místě skupinu vyloučených.
Skeptickým reformistům byli nejblíže profitáři a naopak. U reformistů byl městský liberál dokonce až na třetím místě - po dočasných pragmaticích.
Přestože je odpovědí velké množství, výsledky testu nejsou reprezentativní pro celou populaci. Vypovídají spíše o čtenářích serveru iROZHLAS.cz, potažmo o uživatelích internetu a sociálních sítí – tedy o těch, k nimž se test dostal.
