Dívka z Techtle Mechtle: Nejsem zločinec a ani žádná společnice. Lidé na sítích mi vyhrožují pobodáním
Nejméně 165 nakažených koronavirem. Taková je bilance po červencové party v pražském klubu Techtle Mechtle. Nákazu přitom na večírek přinesla dívka, která podle některých svědků o nemoci věděla. Její reakce? „Ten večer jsem se cítila dobře. Není pravda, že jsem o nemoci věděla a šla do Techtle Mechtle s pozitivním testem,“ vysvětlila exkluzivně pro server iROZHLAS.cz. Kvůli negativním reakcím si přála zůstat v anonymitě.
Jak se cítíte?
Po fyzické stránce už se cítím dobře.
Na serveru Novinky.cz jsem se dočetl, že jste šla do baru už nemocná. Hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová mi ale říkala, že jste o nemoci nevěděla. Jak to tedy bylo?
Kdybych o nemoci věděla a někdo mi řekl, že budu za pár dní pozitivně testována na covid, ležela bych doma a rozhodně nikam nešla. Když sleduji počet nakažených z této kauzy, připadá mi divné, že bych byla přenašečem nákazy pouze já. Rozhodně jsem se nepotkala s každým člověkem, který tam ten večer byl.
Strážníci kritizují hygieniky
V sobotu se na webu pražské městské policie objevilo kritické osobní svědectví jednoho ze zaměstnanců policie, který bydlí ve středních Čechách. Jeho dospělý syn měl 11. července s přáteli navštívit klub Techtle Mechtle.
Následující týden neměl žádné příznaky nákazy ani zdravotní komplikace, s výjimkou bolesti hlavy. Jenže pak se mu udělalo zle. Praktický lékař i lékaři oddělení ORL ho poslali domů s chřipkou.
Když se pak v médiích začaly objevovat zprávy o šířící se nákaze z pražského klubu, rozhodl se zaměstnanec městské policie nechat syna spolu s dalšími členy rodiny otestovat. Postoj lékaře však nebyl příliš vstřícný, takže si rodina musela zajistit testování sama.
Covid-19 se nakonec potvrdil u čtyř členů. Když o tom v pátek 24. července informovali hygienickou stanici, bylo jim pouze sděleno, že mají po pracovní době a budou se tomu moct věnovat zase v pondělí. Osoby, se kterými mohli nakažení přijít do kontaktu, si měla rodina obvolat sama.
Nikomu bych nechtěla vědomě ublížit. Ten večer jsem se cítila dobře. Není pravda, že jsem o nemoci věděla a šla do Techtle Mechtle s pozitivním testem. Nechápu, jak někoho může vůbec napadnout, že jsem do klubu šla záměrně už nemocná.
Proč bych něco takového dělala? Hlavně mezi nakaženými byli i mí přátelé. Je to neštěstí, které si budeme všichni dlouho pamatovat. Kdyby mi někdo ukázal, co bude následovat po večírku, nikam bych nešla a ten večer bych si rozhodně odpustila.
V souvislosti s tím večerem se mluví o oslavě narozenin. Co přesně to bylo za akci?
Některá média píšou o tom, že jsem pořádala narozeninovou oslavu. Není to pravda.
Pouze jsme byli s pár přáteli domluveni, že se večer v klubu sejdeme. Někteří také psali, že jsem byla najmutou společnicí a s chlapci prováděla různé techtle mechtle. To taky není pravda. Asi hodně lidí zklamu, ale nic takového se nedělo.
Kdy jste se dozvěděla, že jste nakažená? A tušíte, kde jste mohla nemoc chytit?
Netuším, kde a kdy jsem k nemoci přišla. Ani jsem neznala nikoho v mém okolí, kdo by byl pozitivně testován. V neděli jsem se necítila dobře, dostala jsem horečku a zimnici. Jelikož jsem chtěla mít jasno i kvůli rodině, ještě ten den jsem se na své náklady nechala otestovat. Bohužel test byl pozitivní.
Jak jste pak situaci řešila s hygienickou stanicí?
Hned po výsledcích jsem hygienu kontaktovala. Požadovali po mně seznam osob, se kterými jsem přišla do kontaktu. Jelikož jsem reálně znala asi pět kontaktů, zbytek lidí, kteří tam s námi byli, jsem si dohledala. Kvůli tomu jsem tedy bohužel nezůstala anonymní.
Nákaza z klubu Techtle Mechtle se dostala na dětský tábor na jihu Čech. Podnik navštívila jeho vedoucí
Číst článek
Na sítích jsem viděl řadu negativních reakcí. Vadí vám, že se k tomu veřejnost postavila takhle?
Já moc dobře chápu, že se tu covid objevil před nedávnem a máme z něj více méně všichni strach. Nevíme, co od něj očekávat. Ale když se někdo nakazí, stále má právo na to, aby se s ním jednalo jako s plnohodnotným člověkem.
Chápu, že na mě byli lidé naštvaní. Přišli kvůli tomu o sportovní přípravy, o příjem, dovolenou a další věci. Ale přece jenom, když se jde někdo bavit do klubu, uzavřeného prostoru, kde nikdo nemá roušku a kvůli hlasité hudbě se tam návštěvníci navzájem překřikují, musí počítat s tím, že by se tam mohl eventuálně nakazit. Ale i přes to mě překvapilo, kolik lidí dokáže být až nenávistných.
Lidé mi ironicky gratulovali k napsaným článkům a „slávě“, vytvořili meme, diskutovali o mně nehezky v komentářích, vyhrožovali mi, že mě pobodají, rozbijí hlavu. Hanlivě se o mně vyjadřovali, pokoušeli se mi dovolat a psát zprávy přes sociální sítě, každý den mi přicházelo X žádostí o sledování.
Jak na situaci reagovalo vaše bezprostřední okolí?
Mohu říct, že to vzali dobře. Věří mi a ví, jaká jsem. Takže cokoliv, co o mně vyšlo v médiích nebo se dočetli na sociálních sítích, hodili za hlavu. Byli mi velkou oporou. I přes to, že oni sami byli mezi nakaženými.
Vzala jste si z toho incidentu nějaké ponaučení?
Jaké si asi můžete vzít ponaučení z něčeho, o čem jste sami nevěděli? Nejsem žádný zločinec a celá situace mě mrzí. Celé to bylo jedno velké neštěstí.
