Od tajných služeb odcházejí klíčoví důstojníci, řídili analýzy i operace v terénu
Obě civilní tajné služby, tedy kontrarozvědka i zahraniční rozvědka, přicházejí o důležité a vysoko postavené důstojníky. Bezpečnostní informační službu opouští podle zjištění Radiožurnálu dlouholetý šéf její analytiky Jiří Rom. Ze zahraniční rozvědky pak odchází dosavadní šéf všech jejích operací – důstojník s iniciály P. K. Radiožurnál jeho jméno zná, kvůli citlivosti a utajení jeho dosavadní práce ho ale neuvádí.
Odchody klíčových zpravodajců potvrdilo Radiožurnálu hned několik zdrojů z nejvyšších pater bezpečnostní komunity. Ani jedna ze služeb rezignace oficiálně nekomentovala. „K personálním záležitostem se nikdy nevyjadřujeme,“ konstatoval mluvčí BIS Ladislav Šticha. Vedení rozvědky, tedy oficiálně Úřadu pro zahraniční styky a informace, na otázky Radiožurnálu neodpovědělo.
Kontrarozvědka detailně popsala pozadí ricinové kauzy. ‚Zveřejnění nám zkomplikovalo práci,‘ píše
Číst článek
Oba odcházející důstojníci přitom patřili mezi ty, kteří měli přístup k těm nejtajnějším a nejcitlivějším zpravodajským informacím. Například u centrální analytiky BIS se sbíhají k dalšímu vyhodnocení veškeré poznatky, které služba nasbírá. Vrchní ředitel pro operace u rozvědky má zase kromě samotných akcí služby kompletní přehled i o jejích utajených lidech v terénu nebo krycích firmách a objektech.
Stamilionové machinace na rozvědce
Bez zajímavosti přitom nejsou ani okolnosti, za kterých oba důstojníci odcházejí. Za působení končícího šéfa operací rozvědky totiž probíhaly akce, kvůli kterým je nyní obviněn někdejší náměstek služby Zdeněk Blahut. Vyšetřovatelé ho viní z fiktivního nákupu odposlouchávacích zařízení, které měla služba zaplatit, ale nikdy je nedostala. Škodu kriminalisté vyčíslili na 200 milionů korun.
Sám Blahut jakékoliv pochybení odmítá, jeho stížnost proti obvinění nicméně nejvyšší státní zastupitelství zamítlo. A pražské vrchní státní zastupitelství vedle toho vede prověřování dalších podezření na machinace v hospodaření rozvědky ze stejného období.
Úřady se například zabývají masivní investicí v řádu několika set milionů korun do projektu na tréninky kybernetické bezpečnosti CyberGym. Radiožurnál v této souvislosti letos informoval, že úřad nyní kvůli krachu celého projektu požaduje po firmě a jejích představitelích peníze zpět. Koncem loňského roku navíc Radiožurnál přinesl informace o selhání služby, když si nechala vyzradit svůj utajovaný objekt v Praze. Ohrozila tím bezpečnost svých lidí v terénu i konkrétních operací.
Bývalý náměstek protimafiánské centrály je po dvou měsících v civilu zpět u útvaru. I s výsluhami
Číst článek
V souvislosti s děním v Bezpečnostní informační službě se zase v zákulisí tuzemské zpravodajské komunity již delší dobu mluvilo o napjatých vztazích mezi odcházejícím šéfem analytiky a ředitelem služby Michalem Koudelkou. Po odchodu předchozího dlouholetého ředitele kontrarozvědky Jiřího Langa totiž patřil Rom mezi hlavní favority na jeho nástupce. Nakonec ale místo získal Koudelka a na Roma nezbylo ani místo náměstka.
Co budou oba důstojníci dělat v civilu, není jasné. Rom na otázky zaslané SMS neodpověděl, končícího šéfa operací rozvědky se Radiožurnálu kontaktovat nepodařilo.
Z BIS odešel ‚pan odposlech‘
Analytická sekce BIS přitom není jediná, kde se shromažďují nejtajnější informace a jejíž šéf v poslední době službu opustil. Už loni totiž na vlastní žádost odešel z BIS také letitý šéf jejího odboru pro nasazování odposlechů. Také jeho jméno Radiožurnál kvůli utajení nezveřejňuje.
Tento dlouholetý pracovník kontrarozvědky se ke svému odchodu nechtěl vyjadřovat, pouze přes SMS vyloučil, že by v civilu své znalosti jakkoliv zneužil. „Mohu vyloučit obavy z rizika změny mých celoživotních hodnot, zásad a postojů,“ napsal zpravodajec.
Konkurenční doložky chybí
Odchody klíčových důstojníků do civilu a jejich případné přestupy do privátní sféry jsou pro tajné služby kvůli možným únikům citlivých informací vždy velmi citlivé. A například podle analytika nevládní organizace Transparency International Milana Eibla si stát dlouhodobě nezvládá svá utajovaná data chránit.
„Důstojníci mohou teoreticky využít svoje poznatky a znalosti jako jakousi formu kontrarozvědných služeb pro komerční firmy nebo třeba využívat živých kontaktů pro průmyslovou špionáž, to rozpětí je velmi široké,“ konstatoval Eibl.
I kvůli tomu by podle něj měly případným odchodům vybraných důstojníků z citlivých postů do privátní sféry bránit alespoň na přechodnou dobu konkurenční doložky.
Šéf BIS Koudelka: Rozbili jsme síť sestavenou ruskými zpravodajci. Útočila na cíle v Česku
Číst článek
Například podle člena sněmovního bezpečnostního výboru Marka Bendy z ODS se o nich v minulosti uvažovalo několikrát, a to zejména v souvislosti s odcházejícími šéfy tajných služeb.
„U těch nižších postů se vždy předpokládalo, že pokud v tom odchodu nehrála roli nějaká fatální ztráta důvěry, tak že po takových lidech téměř vždycky sáhne některá z jiných složek státu. Každopádně nějaká úvaha, jestli konkurenční doložky nemají být zavedené, je ve vzduchu a dávala by smysl,“ řekl k tomu Radiožurnálu Benda.
Vnitro změny nechystá
Současné ministerstvo vnitra vedené šéfem ČSSD Janem Hamáčkem o nich nicméně aktuálně neuvažuje. „Současná právní úprava je dostačující,“ řekl k tomu mluvčí resortu Ondřej Krátoška. Kromě zákonem dané obecné mlčenlivosti pro všechny příslušníky ozbrojených sborů podle něj roli doložek plní systém výsluh.
Na ty má po odchodu do civilu nárok každý příslušník, který předtím odsloužil nejméně 15 let. Výše výsluh se pak vypočítává podle konkrétních příjmů z posledního roku služby. Maximum je polovina z dosavadního platu, a to po 30 odsloužených letech.
„Výsluhy příslušníků bezpečnostních sborů slouží mimo jiné k tomu, že po odchodu do civilu mají ze zákona zaručený příjem,“ konstatoval Krátoška.
